Toulavé Tlapky
občanské sdružení na ochranu zvířat
Stručné představení

Občanské sdružení na ochranu zvířat Toulavé Tlapky bylo založeno 21. srpna 2007 s cílem pomáhat opuštěným a týraným zvířatům, především kočkám a psům. Za rok se do naší péče dostane cca 400 koček a 50 psů. Působíme zejména v Praze, Středočeském kraji, ale v případě potřebyi v celé České republice. Staráme se nejčastěji o zvířata zraněná či týraná. OS Toulavé Tlapky se zaměřuje především na řešení případů týrání zvířat, kdy jejich majitel není schopen zajistit odpovídající péči a hromadí zvířata špatného zdravotního stavu v nevyhovujících podmínkách. OS Toulavé Tlapky tato zvířata přebírá do své péče, léčí je a poté jim hledá náhradní domovy. Na původní majitele nepodává trestní oznámení, ale snaží se záležitost řešit domluvou a stabilizací situace.

Psi i kočky jsou ubytováni v domácnostech našich členů a dobrovolníků – těmto místům říkáme „domácí depozita“, nemáme vybudovaný vlastní útulek a chceme zůstat i nadále pouze u domácích depozit. Pro opuštěná zvířata je zajištěna veterinární péče – očkování, odčervení a případná léčba, pro kočky i kastrace za úzké spolupráce s veterinárním lékařem MVDr. Markem Kubátem. Veterinárně ošetřená zvířata nabízíme k adopci novým majitelům. K adopci nabízíme dospělé kočky, kocourky, koťátka, psy, feny, štěňata a další domácí zvířata.

Snažíme se o osvětu – především uvědomovat majitele koček o nutnosti kastrací.

Za největší pomoc pro opuštěné kočky a psy považujeme poskytnutí nového domova, ale lze pochopitelně pomoci i jinak. Péče o naše zvířata je hrazena pouze z darů milovníků zvířat, nejsme zaštítěni žádným velkým dárcem ani nedostáváme pravidelné dotace, ze kterých bychom mohli naši činnost plně financovat, proto uvítáme jakýkoliv materiální či finanční dar, případně dobrovolnou výpomoc. Z materiálních darů nejvíce oceníme kvalitní krmivo, dáváme přednost konzervám před granulemi (ale i kvalitní granule pomohou), potřeby pro kočky – především přepravky, plastové záchůdky či škrabadla, stelivo. Dále zdravotnické potřeby, ručníky, prostěradla, staré oblečení, deky atp. Uvítáme dobrovolníky, kteří pomohou s propagací, sháněním sponzorů, dopravou a administrativou. Finančně nás můžete podpořit zasláním daru na náš účet u ČSOB 216955754/0300. Děkujeme všem, kteří podpoří naši činnost či se přidají k naší snaze pomoci opuštěným zvířatům.

Toulavé Tlapky
občanské sdružení na ochranu zvířat
Naše kompletní činnost

Kde působíme
Naše organizace má sídlo v Praze, protože zde máme nejvíce domácích depozit a dobrovolníků. Zvířata však přijímáme z celé České republiky (dále ČR), někdy i ze Slovenska. Zvířata také umisťujeme po celé ČR. Pro zvířata mimo Prahu jezdíme osobně, není-li jiná možnost. Bydliště dobrovolníků nehraje roli. Propagaci a osvětovou činnost se snažíme prezentovat samozřejmě všude v ČR (Morava, Slezsko, malé obce). Udržujeme kontakty i s mimopražskými útulky a ochránářskými organizacemi, na které v případě potřeby předáváme kontakty. S příjmem zvířat ze zahraničí se setkáváme minimálně, pokud však budou i tato zvířata potřebovat naši pomoc a jejich zachránce zajistí převoz a potřebné úkony, nebráníme se spolupráci.

Co děláme
Naše aktivity jsou rozsáhlé, ale mají jediný cíl – zamezit utrpení zvířat, spojit se ve spolupráci s co největším množstvím milovníků zvířat, společně pomáhat trpícím tvorům a hledat pro ně co nejlepší zázemí a péči.

Jako občanské sdružení na ochranu zvířat se snažíme především zvířata chránit, aby nedocházelo k jejich utrpení. Snažíme se o osvětu a propagaci kastrací, o poskytnutí profesionální veterinární péče a zajištění nových výborných domovů. Staráme se především o kočky, protože pro ně máme zajištěné domácí depozita, a také proto, že tvoří nejpočetnější a nejproblematičtější skupinu mezi opuštěnými zvířaty, ale pečujeme o pejsky i další zvířata. Máme možnost poskytnout v omezeném množství pomoc i týraným koním i drobným hospodářským zvířatům, které však předáváme do spřátelených organizací nebo soukromníkům a snažíme se pro ně shánět materiální pomoc. Nechceme patřit mezi jednostranné ochránce zvířat držící se bezhlavě svých názorů, které mohou více uškodit než pomoci, ale snažíme se o objektivní pohled na různé situace a jejich řešení a posouzení toho, co je správné, a to na základě našich zkušeností. Snažíme se vyřešit problémy zvířat a hlavně jejich příčiny a zamezit dalšímu utrpení.

OS Toulavé Tlapky se zaměřuje především na pomoc zvířatům, které jejich majitel týrá nebo žijí v těch nejhorších podmínkách, hrozí jim smrt nebo utrpení a je zapotřebí okamžitě zakročit. Jsme schopni se s majitelem domluvit, přesvědčit ho, naučit ho, jak o zvířata správně pečovat a získat zvířata do své péče, nechce-li majitel svůj přístup ke zvířatům zlepšit. O vše se snažíme dobrým slovem, ale je-li to zapotřebí, tak i razantním jednáním vlivných osob. Jsme jediné sdružení v ČR, které tímto způsobem řeší tolik případů ročně. Toulavé Tlapky nepoužívají násilí, soudy ani trestní oznámení, věří, že klidným přístupem se dají dělat zázraky. Ujímáme se přednostně zvířat, která jsou nemocná nebo poraněná, čí osiřelých mláďat neschopných samostatně přijímat potravu a obejít se bez matky. Naši dobrovolníci jsou schopni postarat se o taková zvířata 24 hodin denně (naše „jednotky intenzivní péče“) a ve spolupráci veterinářem je léčit. Naši dobrovolníci mají zkušenosti s odchovem osiřelých koťat bez matky.

Předsedkyně OS Toulavé Tlapky vlastní certifikát oprávnění k odchytům a péči o zvířata v útulcích (odchytový kurs), má zkušenosti s odchytem koček i psů. Tím pádem je možné realizovat kastrační program koček a pečovat o plaché a agresivní kočky, kde je zapotřebí odborné fixace. K odchytům venku je nutné mít povolení příslušné veterinární správy, která musí o danném odchytu vědět a schválit ho.

V našich řadách je mnoho aktivních lidí, kterým nedělá problém záchrana zvířat v terénu. Často zachraňujeme zvířata, která někde uvízla a kde je zapotřebí fyzické zručnosti. Zachraňujeme zvířata ze sklepů, z těžko dostupných míst, přičemž je tato činnost nejen zajímavá, ale i nebezpečná, protože se často jedná o prostředí, které není vhodné pro zvířata, natož pro lidi.

Pomáháme rádi i našim dobrovolníkům a soukromníkům, kteří si neví rady se svým zvířetem. Rádi poradíme s léčbou a péči. Naši dobrovolníci mají značné zkušenosti s léčbou koček a jejich psychikou, ve spolupráci s veterináři, laboratořemi a dalšími zkušenými lidmi jsme schopni pomoci i zvířátku, které už svůj domov má, jenom potřebuje pomoc, aby svým páníčkům mohlo dělat stále radost živé a zdravé.

Pomáháme dalším organizacím a soukromníkům se stejným cílem. Spolupráce totiž umožňuje nalézt pomoc pro mnohem větší počet potřebných zvířat a mnohem rychlejší možnost zajištění nového domova. Odkazy na spřátelené organizace uveřejňujeme na webu v odkazech.

Naše činnost je potřebná nejen pro zvířata, ale samozřejmě také pro lidi, kteří se zvířaty soucítí, mají snahu jim pomoci, ale z jakýchkoliv důvodů to nemohou dělat v takovém rozsahu jako OS Toulavé Tlapky. Zoufalí nálezci a majitelé koček a psů, kteří se na nás obrací, často nemají jinou možnost. Kam s nalezeným zvířetem? Jak pomoci zvířeti, které se trápí? Kam volat a kam jít, když jsou všechny možnosti vyčerpány? Co dělat, když sami nemohou zvířeti pomoci nebo se dostali do tíživé situace? OS Toulavé Tlapky vždy pomůžou, je-li to v jejich silách. Rádi pomůžeme lidem, kteří nejsou lhostejní k osudu zvířat, rádi pro ně budeme šancí, kam se obrátit o pomoc. Pochopitelně nemůžeme vyřešit každou prosbu a každý případ, nejsme schopni zajistit azyly pro všechna opuštěná zvířata, nejsme schopni vyléčit a zachránit život každému zvířeti, ale snažíme se maximálně pomáhat. Proto věříme, že naše pomoc má smysl. Je to možné jen a pouze za předpokladu, že budeme mít maximální podporu veřejnosti, že nás veřejnost podpoří, ať už finančním či materiálním darem, případně dobrovolnou činností. Bude-li v našich silách pomoci, nebudeme váhat. Bez podpory veřejnosti však nebudeme moci pomáhat v takovém rozsahu, a některé případy budeme muset odmítnout.

Naši dobrovolníci šíří propagační materiály, a shání tak další dobrovolníky, kteří pomáhají našemu sdružení. Pořádají osvětovou činnost zaměřenou na kastrace koček a správného zacházení se zvířaty. Každé sdružení může fungovat jen tehdy, má-li dostatek dobrovolníků, prostor a finančních prostředků pro svou činnost. V oblasti ochrany zvířat, a koček především, je velice těžké sehnat podporu veřejnosti, zajistit zvířatům nové domovy, potřebnou péči a získat přizeň vlivných lidí, kteří by dokázali problematiku medializovat. Ne každý je pomoci zvířatům nakloněn, proto je naše činnost náročná po všech stránkách, našim dobrovolníkům zabere veškerý volný čas a často není očekávaný výsledek viditelný. Sehnat příznivce zvířat, kteří pomohou, je téměř nadlidský úkol. Do našich řad potřebujeme zejména takové lidi, kteří jsou ochotni pro zvířata a naše sdružení obětovat maximum, ale kde je hledat?

OS Toulavé Tlapky není útulek pro kočky a psy, je to šance pro všechna zvířata, ktará trpí a potřebují pomoc. Věříme, že právě forma domácích depozit je tou nejlepší pomocí pro zvířata, která potřebují celodenní péči člověka. OS Toulavé Tlapky je sdružení dobrovolníků – velkých milovníků zvířat, kteří si opuštěná zvířátka berou k sobě domů, dokáží jim zajistit zcela profesionální péči a zajistit jim skvělé umístění tam, kde je budou mít rádi a pečovat o ně tak, jako v azylech Toulavých Tlapek. OS Toulavé Tlapky nepečuje o zvířata z povinnosti, ale z dobré vůle a z lásky ke zvířatům.

OS Toulavé Tlapky svou činnost dále rozvíjejí, a to tak, aby organizace fungovala profesionálně na základě smluvních vztahů mezi sdružením a dobrovolníky, mezi sdružením a „adoptivními rodiči“ – smyslem je maximálně stabilizovat příjem i výdej zvířat a popsat tyto procesy tak, aby naše činnost přinášela ty nejlepší výsledky ve prospěch zvířat. Jsme ochotni do této činnosti ivestovat svůj čas, osobní život, finance a podělit se o své bydlení s tvory, kteří si vlastními Tlapkami příbytek postavit nedovedou.

Jak jsou naše zvířata ubytována
Nefungujeme jako klasický útulek – proti útulkům tohoto typu nic nemáme, ale jelikož jsou naše možnosti omezené, fungujeme jinak – naši svěřenci bydlí v domácnostech našich dobrovolníků, kteří se o ně starají, dávají jim lásku, péči, dočasný a někdy i trvalý domov. Tento systém je znám jako domácí depozita (azyly). Domácí depozita zároveň slouží jako vzorový příklad, jak by měl vypadat domov pro kočičku. Samozřejmě musíme dodržovat i karanténu a izolovat nová a nemocná zvířata, proto není možné ani žádoucí vyhnout se karanténním omezením – klecím nebo izolovaným místnostem, což pro zvířata neznamená stres ani trápení, ale naopak pomoc a ochranu proti největšímu zlu – nemocem a smrti. Počet domácích azylů je proměnlivý – 20–30, některé azyly fungují nárazově. Systém domácích depozit je založen na spolupráci mezi předsedkyní sdružení, která mezi domácí azyly opuštěná zvířata rozděluje a která má přehled o kapacitě jednotlivých depozit. Depozita jsou soukromé domácnosti, většina dobrovolníků ráda vypomůže s hlídáním, příp. léčbou, ale zpravidla si naši dobrovolníci chtějí uchovat soukromí a neuvádět svou adresu či kontakty – také kvůli tomu, aby se jim přede dveřmi nehromadila odložená zvířata, jako už se několikrát stalo. Proto je na webu Toulavých Tlapek uveden pouze kontakt na TT a předsedkyni, která pak jednotlivé kontakty předává v případě konkrétní poptávky. Některé azyly je samozřejmě možno navštívit a osobně vidět – samozřejmě po dohodě. Založit vlastní domácí depozitum, přidat se k OS Toulavé Tlapky, a zvýšit tak kapacitu pro další opuštěná zvířata je zásadní pomoc a další kapka v moři.

Co je to domácí depozitum (azyl)?
Jedná se soukromý byt, místnost, jiný prostor některého z našich dobrovolníků, který v něm dočasně ubytovává několik opuštěných koček nebo psů, než proběhne veterinární ošetření a umístění novému majiteli. Jaké má tato forma výhody?
– Zvířatům je věnována individuální péče, a to nejen o tělo, ale i o duši.
– Zvíře má možnost vyzkoušet si soužití s člověkem a získat návyky, které bude v novém domově potřebovat (pravidelný režim, používání kočičí toalety atd.).
– Dočasný pečovatel lépe pozná charakter zvířátka, a je tak schopen potenciálním novým majitelům poradit s adaptací zvířátka.
– Menší počet zvířat znamená i menší riziko vzájemné nákazy.

Většina azylů je čistě domácích – tzn. zvířata jsou umístěna pouze v bytech našich dobrovolníků, a učí se tak žít s lidmi v takových podmínkách, do jakých budou posléze umístěna. Jiná depozita jsou uzpůsobena tak, že zvířata mají možnost výběhu do voliéry nebo ven a jsou oddělena z části od svých pečovatelů. Žijí si po svém, přičemž se jedná o zejména o kočky „plašanky“, které nemají z lidské společnosti radost.

Pro nemocné nebo nově příchozí kočky musíme zajistit karanténu, ať už v jednotlivých depozitech nebo větším azylu Z kapacitních důvodů je však nutné používat karanténní klece – jedná se o prostorné klece, určené na přepravu psů, kočky v nich mají dostatek místa a přitom jsou po dobu léčby a vakcinace oddělené od ostatních – klece v depozitech některé naše návštěvníky děsí, ale je třeba si uvědomit, že jiné řešení není možné – útulek bez klece neexistuje, chceme-li se vyhnout infekci mezi zvířaty, která se k nám dostávají mnohdy s podlomeným zdravím a jsou náchylná k rozličným nemocem, parazitům, plísním atd. Protože většina infekcí se přenáší používáním společného WC, misek a pelíšků, je ochrana pomocí klece poměrně spolehlivá. Doba izolace je různá a liší se podle zdravotního stavu zvířete.

Kočičky s námi žijí jako naše vlastní. Rozdělujeme je podle zdravotního stavu, nároků či příbuzenských a kamarádských vztahů. Některá depozita jsou určena pouze k ochočování plachých koťátek, jinde je zase možné izolovat nesnášenlivé kočky. Ve všech depozitech jsou zasíťovaná okna a balkony a kočičkám je poskytována opravdu kvalitní a maximální péče. Je tam zajištěno právě to, co požadujeme od nových majitelů.

Pejsci
V menší míře přijímáme i pejsky. Většinou takové, které nepřijme psí útulek – majitel je z nějakého důvodu již dále nemůže mít nebo se jedná o týrané psy. Nalezence přijímat rozhodně nemůžeme, ti mají útulky ve svém okrese zřízené městem, kde si je pak může vyzvednout původní majitel. Pro psy máme bohužel zatím omezenou kapacitu. Pejsci jsou ubytovaní v domácích depozitech, kde jim jejich pečovatelé zajišťují potřebnou péči, výchovu, socializaci. Pejsky předáváme do nových domovů vakcinované, snažíme se však jejich umístění co nejvíce urychlit pokud je to možné, aby si příliš nezvykali na pečovatele jako na pány, tudíž je možné předat pejska i po první vakcinaci, nečekáme tak dlouho, jako u kočiček. Většinu perjsků čipujeme, fenečky se snažíme předávat vykastrované, případně do takových podmínek, kde bude zajištěno, že fenečka nebude mít štěňata a pejsek nebude nakrývat. Případně se  s novými majiteli dohodneme na provedení kastrace později. U fen doporučujeme kastraci i jako prevenci nádoru mléčné žlázy, falešné březosti a zánětu dělohy, což se u fen objevuje ve velké míře. U pejsků doporučujeme kastraci z důvodu zabránění útěkům - za hárajícími fenami a zklidnění temperamentu, což bývá často u některých psů důvodem, proč končí u nás, jelikož jej majitelé nezvládají, pokud chodí déle do práce. Podmínky pro umístění pejska si důkladně prověřujeme, narozdíl od kočiček, kde klademe větší důraz na prostředí, se u psů zaměřujeme na hledání vhodného majitele, který zajistí zvířeti jak kvalitní krmení, tak také výchovu a dostatečnou pozornost. Nikdy nepředáváme psy pouze pro účely hlídání při trvalém pobytu venku. Nepředáváme psy takovým lidem, kteří již mají pejsků moc, kteří nezvládnou s pejskem chodit na cvičák nebo se mu věnovat individuálně, kteří nemají dostatek financí krmit pejska superpremiovým krmivem. Jelikož se k nám dostává i mnoho problémových pejsků, snažíme se hledat především majitele, kteří již mají zkušenosti a vědí, co obnáší péče o danného psa. Snažíme se pejsky umístit tak, aby se k nám nemuseli vracet, jelikož oproti kočičkám je změna majitele pro psa velmi stresující a pejsek trpí. Od roku 2010 jsme se začali zabývat i kauzami týrání psů, především v případech, kdy nezodpovědný člověk namnoží psy do vysokých čísel, nestará se o ně dostatečně, psi jsou vyplašení, kříží se mezi sebou, mají zdravotní potíže a je nutné okamžitě takový chov psů zastavit. Vzhledem k tomu nepřestáváme hledat další dobrovolníky, kteří jsou ochotni takové psy u sebe ubytovat a vracet je zpět do života. Tyto akce bývají velmi náročné, jelikož se jedná o desítky zbídačelých psů najednou. Předpokládáme, že se nám povede zajistit takové možnosti v našich depozitech, aby pejsci v hrozných podmínkách nemuseli čekat dlouho, než se místa uvolní, České útulky už nyní praskají ve švech, jsou plní psů na dožití, agresivních nebo bojácných psů kteří se nedají umístit a zkrátka nemohou přijímat takovéto psy do nekonečna, kteří by v útulcích museli zůstávat na dožít. My klademe především důraz na individuální péči o psy, předpokládáme, že staří a nesocializovaní psi u nás budou zůstávat déle a místo kotce nebo boudy jim chceme zajistit umístění doma, nebo i na zahradě, kde však pejsků nebude vysoký počet a pečovatel se jim tak bude moci potřebně věnovat. Štěňátka lze nyní u nás umístit bez problému, dobrovolníků na hlídání štěňátek máme nyní dostatek. Zatím nemůžeme ubytovat velké psy, spíše menší. Nejsme schopni poskytnout azyl agresivnímu nebo velmi problémovému psovi. Věříme však, že i takovou možnost budeme do budoucna mít. Pejsci jsou na péči o něco nákladnější než kočičky, proto jsme vděční za jakoukoliv pomoc pro ně. Vyhovíme i žádostem pro zubožené psy ze zahraničí, v současné době je rozvinutá pomoc pro psy ze Slovenska i jiných bližších států, kdy se různé organizace či soukromé osoby snaží pejsky zachránit před smartí též mnohdy z otřesných podmínek, není - li nikdo, kdo by se v nouzi psa ujal, nebráníme se pejska přijmout. Je řada odpůrců přivážení psů do ČR z jiných zemí, ale my neradi děláme rozdíly mezi zvířaty a pomůžeme těm, kteří jsou potřební. V případě příjmu psů ze zahraničí však striktně požadujeme platnou vakcinaci nejen proti vztaklině a řádné ošetření proti parazitům. V případě, že se k nám dostane pes od majitele, který se ho zbaví, nikdy ho nevydáváme nazpátek, ale hledáme mu jiného majitele, který nebude pejska odkládat do útulku.

Ostatní zvířata

Ostatní zvířata (drobná domácí), je možné u nás též přechodně ubytovat. Nabízíme pomoc i dalším zvířatům v nouzi, pro které sháníme umístění u spolupracujících subjektů. V domácnostech našich dobrovolníků můžeme nabídnout dočasný či trvalý azyl morčatům, králíkům, ptactvu, některým plazům, drobným hlodavcům, u spolupracujících organizací jsou do rezervy vždy místečka na kozy, ovce, drůbež a další hodpodářská zvířata, která se ocitla v bezprostřední nouzi a majitel je potřebuje v krátkém čase předat do péče někomu jinému. Tato zvířata se snažíme následně umisťovat novým majitelům s náležitým poučením o péči, kterou tato zvířata vyžadují. K tomuto účelu jsme na našich stránkách zavedli novou rubriku "zookoutek malých zvířat", kde mimo popis jednotlivých zvířat uvádíme stručně i podmínky chovu a výživy. Dbáme na to, aby se tato zvířata dostávala do zodpovědných rukou a aby jejich potomci nekončili podobně jako jeich rodiče. Zvířata předáváme zásadně jako mazlíčky, nikoli k dalšímu chovu. Většinou se jedná o zvířata se zdravotními hendikepy, kde další chov není ani možný. V rámci péče o tato zvířata chceme spolupracovat i se školami, kde se budeme snažit dětem vysvětlit, že i o malá domácí zvířata je třeba zodpovědně pečovat, jak je potřeba se jim věnovat nebo naopak je nechat v kludu, jak velké potřebují místo pro život a jak postupovat v případě, že si zvířátko do budoucna nebudou moci ponechat. Toto by mělo přispět ke zlepošení péče o domácí zvířata, která bývá velmi často zanedbávaná.

Péče o zvířata, léčení
Jelikož se k nám dostává velké množství koček, které jsou nemocné, a každá je zvyklá na jiné podmínky a prostředí, je velmi těžké zajistit každé kočce to nejlepší. Kočka se při změně prostředí tedy nemůže vyhnout stresu. Pro některé kočky jsme pouze přechodným domovem, ale pro některé i trvalým, a v tom je značný rozdíl.

Aby u nás mohly být kočky natrvalo, musíme jim zajistit takové podmínky, aby se u nás cítily jako doma, aby jim byl věnován dostatek pozornosti, dobré krmení a veterinární péče. Snažíme se ubytovávat kočky jen přechodně, ale pro některá zvířata jsme bohužel i domovem posledním. Jsou to zejména kočky s trvalými handicapy, které nelze dál umístit nezkušeným majitelům. Jde o závažné případy, jako například alergické kočky, staré, trvale nemocné nebo s pychickými problémy (nečistotnost, projevy dřívější frustrace, agrese, nežádoucí chování).

Kočičky, které již zůstanou napořád nebo dlouho v depozitech TT, je možno virtuálně adoptovat, a přispívat tak na jejich péči.

Staré kočky žijící roky na ulici, které si k nám mnohdy přišly pro pohlazení, teplou postýlku, pár měsíců s námi spokojeně žily, ale pak se rozloučily a odešly do nenávratna. Některé kočky přežijí roky, některé týdny, záleží to na tom, co je v životě na ulici potkalo. Nemáme právo rozhodovat, které kočičky necháme žít a které ne jen proto, že je kvůli zdravotním problémům nejsme schopni dát za měsíc do nabídky. Díky hodným lidem, kteří poskytly domácí azyly, finance a dary, můžeme takovým kočičkám zajistit důstojné dožití v optimálních podmínkách a s kvalitní veterinární péčí.

Každá nová kočička je vždy nejprve prohlédnuta a zaevidována. Poté se přesune do depozita podle toho, zda se jedná o kočku či kotě, zda má sourozence, zda je nemocná, zvyklá v bytě, kastrovaná, očkovaná, plachá, nebo přítulná.

Novou kočičku umístíme nejdříve do karantény – ta je nutná hlavně proto, že kočka může být nemocná, i když to na první pohled není vidět. Prvních pět dnů se s kočkou nesmí nijak manipulovat (odčervovat apod., pokud není těžce nemocná), pět dní je ze zákona povinné sledovat zvíře pro případ, že by mělo vzteklinu. Toto opatření je sice povinné pro útulky, což naše sdružení není, ale přesto toto opatření respektujeme, protože má své výhody. Po pěti dnech je kočka postupně zbavovaná parazitů, po dvou týdnech očkovaná, je-li zdravá. Za tři týdny přeočkovaná, v případě dospělé kočky kastrovaná po dvou týdnech od druhé vakcinace. Teprve pak je kočka umístěna do naší internetové nabídky zvířat k adopci. Kočička určená k adopci je pak zařazená do depozita, které je pro ni vhodné a ve kterém je zrovna volné místo. Nová kočička, je-li při příjmu relativně zdravá, může být tedy do nabídky k adopci zařazená nejdříve za 6–8 týdnů. Koťátka samotná do nových domovů nepředáváme, od matek neodstavujeme dříve, než dosáhnou čtyř měsíců. Realita bývá trochu jiná, skoro žádná kočka není natolik zdravá, aby bylo období od příjmu do adopce tak krátké. Kočky se často dlouho léčí, a proto trvá nějakou dobu, než je můžeme nabídnout k adopci.

Kočičky krmíme konzervami 2–3 x denně, kuřecím masem, tvarohem, k dispozici mají neustále granule vyšší kvality a čerstvou vodu. Levnými granulemi nekrmíme, poskytujeme je jiným útulkům (mají-li zájem) nebo je přidáváme venkovním kočkám. Chceme, aby naše kočky měly tu nejlepší výživu, což výrazně přospívá ke zlepšení jejich stavu. Syrovým masem se v útulcích krmit nesmí z hygienických důvodů, proto jím nekrmíme ani v domácíh depozitech. Nepřidáváme kočkám žádné těstoviny ani pečivo. Kočkám nikdy nedáváme kravské mléko ani piškoty. Dodáváme vitamíny, jogurt a tvaroh. Březí kočky a kojící mají nadstandardní výživu 24 hodin denně. Podle toho pak odchované vrhy vypadají a jejich zdravotní stav je výborný, kotátka odstavujeme od matek ve 4 měsících a kolem půl roku je nabízíme k adopci. Vysoce březí kočky přijímáme z ulic, nenecháváme je potratit kastrací, pokud se jedná o druhou polovinu březosti. Po odstavu všechny kočky necháváme kastrovat.

Léčba
Kočky trpí zejména virovými chorobami, jako je kaliciviróza, panleukopenie a herpesvirová onemocnění. Dále zápaly plic a záněty dutin, parazitózami, chlamydiemi a dalšími infekcemi. Nemocné kočky u nás léčíme.

Nemocné kočky jsou vyšetřovány laboratorními testy – výjimečně na FIP (jen elektroforezou), FeLV, FIV, nejčastěji výtěry sliznic, odběr trusu, stěry z kůže a srsti. Používáme antibiotika a antiparazitika, u koček ve vážném stavu provádíme „rekonstrukci“:-), tzn. zajištění základních životních funkcí – infúze nejčastěji do podkoží – aplikace fyziologického roztoku a glukózy, zahřívání, aplikace vitamínů a imunizaci prostřednictvím Zylexisu, když se kočka dostane mimo ohrožení života, je nutné jí důkladně krmit, většinou A/D dietou Hill´s. Naše depozita navštěvuje veterinář, se kterým léčbu konzultujeme a který kočičkám ordinuje vhodná léčiva. Předsedkyně sdružení, která má dohled nad péčí o zvířata v OS TT, má střední veterinární vzdělání, proto může náležitě o nemocná zvířata pečovat. V tomto oboru má také značnou praxi.

Řada nemocí vychází také z parazitóz, které jsou u koček časté – začervení škrkavkami a tasemnicemi, vši, blechy (obávaný přenos haemophilové infekce i tasemnic), ušní svrab, klíšťata. To způsobuje průjmy, anémii, bolesti, nechutenství, zvracení, alergie a vyrážky, syndrom FAD, horečky a záněty zvukovodů vedoucí k ohluchnutí. Škrkavky mohou způsobit svými larvami slepotu, tasemnice perforaci střev a krvácení ve stolici, záněty pobřišnice a podobně. K odhalení příčin chorob je zapotřebí hodně zkušeností. Kočka nemá výjimečnou imunitu, aby se dokázala s nemocemi vyrovnat, nemocnost koček je obrovská a skoro každá kočky z ulice je nakažená rozličnou infekcí. Kočky je nutné léčit důkladně a svědomitě, aby nedošlo k recidivám. Bohužel dochází i k mnoha onemocněním najednou, některá léčiva jsou kontraindikovaná, proto je léčení zdlouhavé, postupné a nemoc se může vracet. O vyléčené a zdravé kočce se dá hovořit tehdy, když je kompletně vakcinovaná, nejeví žádné klinické příznaky a má odpovídající výživný stav.

Nemoci venkovních koček většinou nejsou nebezpečné pro člověka. Jde hlavně o rýmová a parazitární onemocnění nebo imunitní deficity. Od koček se člověk může nakazit případně pouze vzteklinou, která se však v naší republice již nevyskytuje, nebo toxoplasmózou, a to pouze v případě pojídání kočičích výkalů, nikoli jednorázově, ale průběžně. Nakažení plísní microsporum canis je poměrně běžné, avšak kočky na tom nemají až takový podíl. Tato plíseň je všudypřítomná, snadno se léčí a není třeba se jí obávat nebo se kvůli jejímu výskytu zbavovat kočky nebo psa.

Léčíme i vážnější problémy, jako autonehody apod. Záněty a další problémy, které mnozí nálezci i veterináři řeší raději radikálně, než by se pokusili o léčbu. Léčíme i vážně zdecimovaná zvířata.

Každá kočička u nás dostává šanci, většinou si tak můžete přečíst příběhy se šťastným koncem, nikoliv smutné konce. Co se týče těžce nemocných nebo těžce zraněných koček, o utracení rozhoduje zásadně veterinář, se kterým spolupracujeme a naprosto věříme jeho úsudku.

Často se můžeme doslova vydávat i za kočičí nemocnici nebo kočičí jednotku intenzivní péče. Někdy musíme ve dne v noci pečovat o mnoho nemocných koček. Krmení a napájení po dvou hodinách, koťata po půlhodině, 2 x denně antibiotika, infúze, ošetřování. Tyto kočky se k nám dostávají z ulic, majitelé je často vyhazují z obav, že se od nich nakazí. Nechávají je pak živořit a pomalu umírat bez pomoci. Jelikož nepoučení lidé jsou nezodpovědní, nekastrují kočky, neočkují, nestarají se o ně, především mimo města je proto problém se zdravím a počtem koček závažný a komplikuje nám naši práci. Jsme schopni vyléčit lecos, ale ne vždy je léčba úspěšná. V každém útulku, u každého milovníka, který se koček ujímá, v každém depozitu občas zvířata umírají (viz Smrt v útulcích). Jedná se o zvířata těžce nemocná či zraněná, která by v přírodě nepřežila – u nás sice dostanou šanci, ale ani veterinář ani naši dobrovolníci zázraky bohužel nedělají. Nikdy nebudeme moci zachránit všechna zvířata a člověk, který se do „záchranářské činnosti“ pustí, s tím musí počítat.

Dokonce si k nám čas od času někdo odloží svoji kočku, což je případ třeba Pepiny. Telefonoval nám zoufalý člověk, že mu umírá kočka. Desetiletá Pepina skutečně umírala. Ležela na zemi s posledním stupněm dehydratace, těžká žloutenka, vodnatelnost podkoží, plná blech, zánět dutin, otok hlavy, uší a hemoragie v tlamě a ušních boltcích. Jako jediné humánní řešení nám přišlo kočku utratit. Ale majitel počítal s tím, že kočku určitě budeme léčit a my mu nedokázali odmítnout.

Pepinu jsme tedy vzali do péče a začal boj o její život – okamžitě zajistit tekutiny a uvolnit nos, po několika křečích v našich žaludcích, jsme odpor překonali a ujali se čištění ústní dutiny a hygieny celé „podělané“ kočky (průjem). Topná dečka, přepravka, tma a klid, antibiotika, Ketofen, teplotu jsme raději neměřili, riskovali jsme roztavení teploměru.

Za dvě hodiny jsme do bezvládné kočky sondou pumpovali trochu krmení. Kupodivu nezvracela. V noci 2 x napít, zkontrolovat a od rána znovu. Celý týden ležela jako ochrnutá, bylo to zlé, na nožičky nereagovala – jako hadříček. Uslintaná, žlutá, smradlavá. Pak jsme vyháněli blechy. Zkoušíme poslední výkřiky do tmy – tea trea olej, Bachovy kapky a podobné blbosti jako bylinky, čaje… Nic, pořád nic, kočka nežere, nechodí, jenom leží. Tiše přede. Jednoho rána děsivý křik. Tak kde máte to žrádlo? Co ty hadičky? Nechci! Je mi horko, chci čůrat. Nevěřili jsme. Kdo tu kočku vyměnil? Ne, byla to Pepina, stála na všech čtyřech a hlásila se o jídlo. Snědla celou misku, vypila vodu, prošla se. Od té doby byla fit. Ještě rekonvalescence, chodící kostra pomalu přibírala. Nikdo netušil, co se jí stalo. Jestli ji někdo otrávil, nebo tento stav způsobily blechy, špatné ledviny či infekce? To je už jedno, Pepina je stále živá a zdravá. Majitel veselý. Děláme zázraky na počkání:-) Pláčeme však nad nezodpovědností a sobeckostí lidí, za čož však zvířata vinit nemůžeme a odepřít jim pomoc by bylo také "nefér."

vakcinace: Všechny kočičky i psy v os TT nechváváme vakcinovat dle doporučeného vakcinačního schématu. Dodržujeme pravidlo, že se smí vakcinovat zvířata pouze zdravá (bez přízanků onemocnění), v odpovídajícím výživném stavu. Nevakcinovaná zvířata nevydáváme novým majitelům, stejně tak jako nevydáváme kočky bez revakcinace. Koťátka vakcinujeme nejdříve ve 2,5 měsících věku. Používáme více druhů vakcín v závislosti na nákazové situaci a finančních možnostech. Kočky vakcinujeme základně čtyřkombinací Nobivac Forcat nebo Purevax RCPCH - proti kaliciviroze, herpesviroze, penleukopenii a chlamydii. Většinu koček vakcinujeme i proti vzteklině vakcínou Nobivac Rabies. V případě výskytu plísní používáme vakcínu Biofel M Plus. Často také používáme vakcínu Felocell (základní trojkombinace), méně často pak Purevax RCPCH + FeLV (pětikombinace). Každou kočku necháváme po 21 dnech revakcinovat, v případě použití vakcíny Boifel M Plus proti plísním aplikujeme 3x.  Díky správnému postupu při vakcinaci zabraňujeme šíření nebezpečných nákaz mezi kočkami a přispíváme tak k likvidaci kočičích chorob.

imunizace: Pro nemocné kočky používáme jediné účinné antivirotikum Zylexis, což je velice spolehlivá a účinná metoda, jak zachránit život kočce, která onemocněla virovým onemocněním. Nelze však spoléhat na to, že Zylexis pomůže na všechny nemoce a každému zvířeti, máme však s tímto přípravkem velmi dobré zkušenosti. Jedna vakcína Zylexisu však stojí cca 400 Kč.

kastrace: Všechny dospělé kočky necháváme kastrovat zásadně způsobem z linea alba (kastrační rána se vede na břiše - ne z boku). Kočky necháváme kastrovat od 8. - 10. měsíce dle váhy a stavu, kocourky od 11. - 13. měsíce. Všechny vykastrované kočky jsou označené kastrační značkou - vystřižením malého vroubku do ušního boltce, což je spolehlivou identifikací kastrovaných koček. Kastrovaná kočka se po zahojení stehů od nekastrované nijak nerozezná a zbytečně by pak mohlo dojít odchytu a kastraci kočky opětovně jiným útulkem, v případě že se jedná o kočky vypouštěné zpět do lokalit nebo dojde k úniku od nového majitele.

odčervování: Kočky je nutné pravidelně odčervovat a zbavovat parazitů. U koček se vyskutují škrkavky, tasemnice, ušní svrab, vši, blechy, klíšťata. K odčervování používáme tablety (např. Drontal, Optivermin, Caniverm) nebo pasty (Vitaminthe, Flubenol). Na vnější parazity jsou vhodné především spot-on přípravky, kdy se aplikuje kapka mezi lopatky a působí celkově až 3 týdny či 3 měsíce. Někdy je zapotřebí použít i lokální přípravky na blechy nebo ušní svrab. Kočky je zapotřebí zbavovat parazitů velmi důkladně.

Terapie koček
Kromě fyzickým nemocí mívají kočky i psychické problémy. Osamocená koťata, kočky z bytu nezvyklé na jiné kočky a kočky plaché či vystresované. S každou kočičkou pracujeme zvlášť a pomáháme jí psychicky se srovnat. Koťátka přidáváme k ostatním, aby se znovu začlenila do kolektivu.

Když si kočka zvykne na ostatní kočky, většinou se povede změnit i její negativní chování vůči lidem, kočka, která si zvykne na kočičí kolektiv, se změní – je klidnější, vyrovnanější, méně se bojí, rychle si zvyká na nové prostředí a nebojí se nových věcí. Dokáže se snáze vyrovnat se stresem. Plně socializovaná kočka už ostatní kočky k sobě ani nepotřebuje, ale nebojí se jich a neútočí. A nebo naopak přítomnost další kočky velmi vyžaduje, protože cítí, že se stala její oporou. Kočka si zvykne na kolektiv za různě dlouhou dobu, záleží na věku a povaze, ale úplně socializovaná bývá až po 1–2 letech. Dávat takové psychicky nemocné kočky dohromady dá pak věru pořádně zabrat! Je zapotřebí trpělivý přístup, klid a láska. A často se jedná právě o kočky, které byly od kotěcího věku samy v bytě!

Komu pomáháme
Pomáháme dalším organizacím, útulkům a soukromníkům, kteří pečují o opuštěná zvířata. Udržujeme přátelský kontakt a vypomáháme si, jak je to jen možné, vše ve prospěch zvířat. Věříme, že společná spolupráce přispěje ke zlepšení situace opuštěných koček na světě. Okruh spolupracujích subjektů není nijak velký, chceme se přátelit pouze s těmi, kteří sympatizují s cíli našeho sdružení a svou činnost rozvíjejí podobným směrem. Nechceme se přátelit s těmi, kteří pro své zviditelnění ubližují ostatním, stejně zaměřeným organizacím.

Odchyty
Hned na začátku je třeba vysvětlit, jak se kočky na ulici dostaly. Jak se lidé někdy mylně domnívají, nejsou to potomci kočky divoké – tyto kočky shromažďující se u popelnic, v parcích, sídlištích apod. jsou kočky původně domácí – ztracené nebo vyhozené. Vše začalo kdysi dávno jednou kočkou (teoretická úvaha, více viz např. Toulavé kočky, odchyty – věčný problém). Tato kočka se ocitla na ulici, někdo ji začal krmit a ona začala rodit koťata. Koťata nebyla zvyklá na lidi a zdivočela, množila se dále už jako plaché kočky. A podobných příběhů jsou statisíce. Spousta lidí se domnívá, že kočky jsou plaché, protože jim někdo ublížil. Není tomu tak. To, že jim někdo ublížil, vyloučit nemůžeme, ale není to příčina jejich plachosti. Kočka na takové strasti zapomene do tří měsíců – narozdíl od psa. Tyto kočky se nedají ochočit (tedy ne tak snadno, pokud na tom trváme, dá to opravdu hodně práce), proto je nutné odchytit je pomocí odchytových pomůcek.

Proč se kočky odchytávají? Jedním z důvodů je kastrace. Odchycené kočky se po kastraci vracejí zpět do lokalit, odkud byly odchyceny, pokud tam mají vhodné podmínky. Nemohou se však dále množit a rodit další plachá koťata trpící často nemocemi a hladem. Jsou také místa, kde je nežádoucí, aby se kočky zdžovaly – sklepy, školy, školky, výrobny potravin, sklady potravin apod. Kočky se musí odchytit a umístit do jiné vhodné lokality. Nelze je jen tak vypustit ve měste či v lese s tím, že se o sebe postarají. Nepostarají. Kočka patří k člověku a podle zákona nemá venku mimo obydlí svého majitele co dělat. Ať už je bojácná nebo přítulná. Kočka domácí je zvyklá na vařenou stravu, dokáže si chytit ptáčka nebo ulovit myš, sníst mršinu, ale nemůže se tímto způsobem živit dlouhodobě. Kočka domácí je domestikované zvíře, tzn. po mnoho let je chovaná ve společnosti člověka a podle toho se vyvíjí. V zimě bohužel kočky bez příkrmu nemají šanci přežít, zvláště jedná-li se o nemocné zvíře. Není pravdou, že pokud se kočky nebudou krmit, přestanou se na místě zdržovat a odejdou jinam. Tyto kočky budou trpět hlady, což se projeví na jejich zdravotním stavu. Vyvezení kočky mimo její původní teritorium je pak rozsudkem smrti. Není pravda, že by vykastrované kočky byly trýzněné a vyháněné těmi nekastrovanými, neplatí to ani u kocourů, jedná se o pověru.

Odchytové pomůcky
Hlavními pomůckami je sklopec a podběrák, ty používáme nejčastěji, dále také síť, odchytová velká klec, kleště a imobilizační střely – foukačky nebo pistole (s narkotizační látkou). Tyto pomůcky však nemáme možnost používat, jsou drahé a mohou ohrozit zdravotní stav zvířete. Odchyt koček musí probíhat tak, aby nedošlo ke zranění koček a nebyl porušován zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Jak odchytáváme
Především je třeba zdůraznit, že odchytávat kočky nemůže kdokoliv. Podle uvedeného zákona může provádět odchyty jen osoba odborně způsobilá. Odbornou způsobilost lze získat pouze absolvováním odchytového kursu v Brně. V našem sdružení odborně způsobilou osobu máme. Při odchytu venku je nutné mít povolení veterinární správy, která musí odchyt schválit.

Jakmile jednou kočka z pasti uteče, je podruhé téměř nechytitelná a bude se dál množit, trpět nemocemi a živořit. Když se dozvíme o lokalitě, kde je třeba kočky z různých důvodů odchytit, nejprve jdeme místo obhlédnout a seznámit se s „krmiči“, tzn. lidmi, kteří tyto kočky zpravidla krmí a ne které jsou kočky zvyklé. Poté místo zapíšeme do seznamu takových míst a s ohledem na kapacitu, finanční prostředky a čas kočky postupně odchytáváme. Je důležité, aby odchytávané kočky byly hladové, v opačném případě je náš výjezd zbytečný. Samotný odchyt vyžaduje čas, trpělivost a zhodnocení situace. Odchycené kočky jsou agresivní, protože jsou vyděšené, a to mnohdy jejich „krmiči“ těžce nesou, vědí však, že je to nutné krátké zlo, na které kočka zapomene při následné kvalitní péči. Snažíme se zabránt množení koček, jejich chorobám a utrpení. Sanžíme se naučit lidi, jak o kočky správně pečovat a vysvětlit jim, proč je to nutné.

Odchycenou kočku nelze předat do péče soukromé osoby, je nutno ji umístit do karantény pro případ, že by se u ní vyskytla infekční choroba. Dále je nutné kočku vrátit do původní lokality, kde byla odchycena, je-li to možné. Pokud to možné není, hledáme pro ně náhradní umístění s přístupem ven.

Akce v terénu
Mimo klasické odchyty nás mnohdy čekají i různá překvapení. Někdy je nutné nasadit i vlastní zdraví, ne-li život. To je případ například odchytů koček ve vršovických sklepích. Jedním z nejhorších míst byl sklep v Žitomírské ulici, odkud se nám povedlo pochytat 29 koček. Sklopec jsme věšeli ke stropu a lezli jsme po zdi, vyhýbali jsme se mrtvým kočkám. Poslední ze sklepů byl sklep opodál, v Kodaňské ulici (viz Jak se povedlo zachránit zazděné kočky), kde byly kočky zazděné jen tři, ale zato ve sklepě to byla velká „chuťovka“. Mezi největší bojovky patří vyhledávání koček ve sklepích na Proseku (tři sklepy) – fyzicky náročné, všude tma, zápach, blechy. A někdy světlo baterky nedopadne na živé zvíře, ale třeba odpornou mumii kočky, pro kterou pomoc přišla pozdě (nedostala se ven). Výjimku netvoří ani záchrana kočky z kanálu, od bezdomovců nebo tajné noční odchyty uprostřed mrazů pod okny nepřejících ženštin, které se snaží své svěřence před naší pomocí „uchránit“, ale utrpení a nemoci koček neberou v úvahu, stejně jako jejich koťata roztrhaná psem. Naštěstí máme v týmu obětavé lidi, kterým nedělá problém pracovat i v takových podmínkách.

Umisťování
Pro opuštěné kočky hledáme nové domovy. K adopci nabízíme jen kompletně vakcinované kočky a kočky starší 9 měsíců jsou i kastrované. Kočičky necháváme kastrovat od 8 měsíců, podle váhy.

Umístění kočky musí odpovídat požadavkům kočky. Není možné vybírat kočku podle vzhledu, ale zásadně podle charakteristiky. Kočky jsou řazené do různých skupin. Při vybírání nových majitelů jsme velmi pečliví, aby naše vynaložené úsilí nebylo zbytečné a kočky se dostávaly do dobrých rukou. Kočky určené k domku se zahrádkou nedáváme do bytu a kočky bytové zase nesmějí mít přístup ven. Kočky umisťujeme podle toho, zda jsou zvyklé na děti, na psa, na kočky, a podle toho, jakou mají povahu. Záleží také na majiteli, zda je „začátečník“, či zkušený chovatel, pochopitelně bereme v úvahu i jeho požadavky, tzn. zda chce zvíře klidné, temperamentní, přítulné, nebo svéhlavé, jestli si chce sám plašší kočičku ochočit či pomoct nějaké handicapované, staré, zda chce kočičku jednu nebo dvě.

Koťátka do 12 měsíců dáváme pouze po dvou (viz Proč nepředáváme koťátka samostatně). Není možné od nás získat malé kotě jen jedno, a to ani k dospělé kočce. Důvodem je to, že koťátka jsou zvyklá na kočičí kolektiv. Jedince starší 12 měsíců umisťujeme i samostatně, ale často jen k další kočce, aby netrpěli samotou. Na budoucí paničku či pánička máme určité požadavky, razíme heslo – lépe odmítnout deset zájemců a počkat na jedenáctého, který bude pro kočičku ideální, než dát kočičku prvnímu zájemci a pak řešit nevhodné umístění. Kočičky předáváme na základě předávací smlouvy. V případě jejího nedodržení se ihned obracíme na úřady.

Pokud si nový majitel bere kočičku s dobrým úmyslem pomoci a získat kamaráda, a nikoliv proto, aby si ozdobil pohovku či vyřešil přemnožené myši, není adopce žádný problém. Pokud jsou zvířata umisťovaná přes naše sdružení, můžete mít jistotu, že jim najdeme ten nejlepší domov.

Nefungujeme však jako umisťovací agentura nechtěných koček, ani jako inzertní tabule. Nedáváme do nabídky kočky, které nejsou bezprostředně v naší péči. Pokud je potřeba umístit kočičku, může se její majitel obrátit na nás, ale jen v naléhavých případech (alergie, dlouhodobé onemocnění majitele). Je však nutné přijmout kočku do jednoho z našich depozit, nebo ji alespoň opakovaně navštívit, abychom odhadli, do jakého prostředí se hodí a komu ji tedy nabízet. Musíme poznat její povahu a zajistit veterinární péči. Pakliže se ozve zájemce, předáváme zvíře zásadně my a v našem depozitu. Kočky nabízené přes naše sdružení vozíme na umisťovací výstavy.

Novým majitelům rádi pomůžeme a poradíme a jsme s nimi v trvalém kontaktu. O dovolené můžeme kočičku pohlídat, a ne jen tu naší, ale i ostatní majitelovy kočky, pokud jsou řádně očkované, kastrované a zbavené parazitů. V případě onemocnění osvojené kočičky není problém domluvit se a řešit problém společně na základě našich bohatých zkušeností a za spolupráce s veterinářem.

Kdo jsme
V našem týmu jsou především ochránci a milovníci zvířat, kteří dělají maximum pro to, aby ze zvířata v naší společnosti měla důstojnější životní podmínky. Jsme parta lidí, kterým není lhostejný osud opuštěných zvířat, a snažíme se pro ně udělat vše, co je v našich silách. Všichni pracujeme dobrovolně a neustále, bez nároku na dovolenou. Dáváme do pomoci zvířatům úplně všechno, protože víme, že nikdo jiný to za nás neudělá. Snažíme se stále sbírat další zkušenosti. Účastníme se různých kursů, přednášek. Tým se skládá z hlavní skupiny tří zakládajících členů a členů výboru. Předsedkyně sdružení Denisa Zárybnická je absolventka střední veterinární školy v Českých Budějovicích, odchytového kursu v Brně a absolvovala šestiletou praxi ve veterinární klinice. Zajišťuje veterinární péči o zvířata v azylech TT, chod sdružení, vystupuje svým jménem za OS TT. Místopředseda sdružení je držitelem certifikátu o absolovování kursu pro péči o zvířata v zájmových chovech. Jeho dvacetileté zkušenosti s péčí o kočky jsou velkým přínosem. Účetnictví a ekonomiku má na starosti taktéž dobrovolník sdružení, jakož i administrativu (smlouvy, komunikaci s dalšími organizacemi, pomoc s inzercí a propagací, návrhy na další činnost). Jednou z našich dlouhodobých dobrovolnic je i absolventka vysoké veterinární školě v Brně, nepracuje jako veterinářka, ale v TT pomáhá v péči o zvířata. Mimo základní výbor se k TT hlásí vždy 20–40 dobrovolníků, kteří vypomáhají dle svých možností – poskytování dočasného domova, propagace, tisk letáků, inzerce zvířat, finanční a materiální dary, fyzická výpomoc, odvoz atd. Pomoc jednoho člověka je závislá na druhém, vedení je závislé na depozitech, depozita jsou závislá na pomoci a kordinaci vedení. Jednotliví dobrovolníci pomáhají shánět pro TT dary a hledat nový domov zvířátkům. Stále však pochopitelně máme dobrovolníků nedostatek, neboť řada z nás má zaměstnání či jiné omezení a nemůže se věnovat zvířatům na plný úvazek.

Spolupráce
Jsme sdružení lidí usilujících o dobrou věc. Můžete od nás čekat pomoc v každém případě. Máte jistotu, že o kočky, o které pečujeme, je výborně postaráno. Vždy postupujeme dle svých nejlepších zkušeností a konzultace s odborníky. Dbáme o to, aby naši členové měli chuť něco v této oblasti změnit a nebrali „kočkařinu“ jako koníček nebo fanatismus. Naši činnost považujeme za důležitou a potřebnou, proto jí obětujeme svůj čas i finanční prostředky, a to nikoliv pro slávu či získání dalších finančních prostředků, ale proto, že to chceme! Naše aktivity jsou určeny jak zvířatům, tak lidem. Protože lidi a zvířata k sobě patří. Nevidíme v lidech jen nepřátele zvířat, ale i pomocníky. To, že existují i zlí lidé, je věc jiná, a naším přáním je, aby si tito lidé uvědomili, že mohou i oni pomoci, aby nám tu bylo všem lépe a že zvířata je možné přinejmenším tolerovat, nezabíjet, nemučit. Každý člověk má možnost alespoň trochu pomoci. Každý člověk má pro nás neuvěřitelnou hodnotu a každému jsme vděčni i za drobnou špetku naděje.

Osvěta
Chtěli bychom naše propagační materiály (o kastraci, o péči o zvířata, o potřebě pomáhat zvířatům) šířit co nejvíce. V Praze i v dalších městech. Zatím toho máme tolik okolo zvířátek, že nám na to již nezbývá čas, proto uvítáme lidi, kteří by se chtěli naplno věnovat právě osvětě. Je to jedna z úplně nejdůležitějších činností – propagace a zase propagace. Problémy se musí řešit už od začátku.

Hledáme stejně smýšlející členy a kamarády, kteří jsou ochotni spolupracovat na dobré věci.

POMÁHÁME TRPÍCÍM ZVÍŘATŮM, DÁVÁME JIM LÁSKU, KTEROU NÁM ONI OPLÁCEJÍ, NAŠÍM CÍLEM JE POMOC A DOBRÝ POCIT – NA OSOBNÍM POHODLÍ NÁM NEZÁLEŽÍ, DÁVÁME SE PRO DRUHÉ. TO JSOU TOULAVÉ TLAPKY.

OS Toulavé Tlapky
IČO: 22667628
sídlo: Bojanovická 11, 14100, Praha 4
tel: +420 776 083 090
e-mail: toulavetlapky@toulavetlapky.cz
web: http://www.toulavetlapky.cz
bankovní spojení: 216955754/0300 u ČSOB

Tento článek je možné vytisknout a volně distribuovat, aby se o naší činnosti dozvěděla široká veřejnost. Čĺánek je pravidelně aktualizován.

text: Denisa Zárybnická, předsedkyně OS Toulavé Tlapky

Zdroj fota: Denisa Zárybnická, Eva Rydlová (dobrovolné fotografování)