SÁRA NÁS OPUSTILA 12. 12. 2008.
Sára zemřela v novém domově na zhoubné nádorové bujení. Její nekrolog naleznete pod charakteristikou zvířátka.

ÚDAJE O ZVÍŘÁTKU
Pohlaví: kočka
Zemřela ve věku: 12 let
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ano
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Teritorium: do bytu

Charakteristika:
Sára je již starší kočička, která se k nám dostala po zemřelém majiteli. Přišla v zoufalém stavu – vyhublá, dehydrovaná, nekastrovaná a neočkovaná, vystresovaná a úplně bez života. Několik týdnů stávila v karanténě, kde se její stav horšil, Sára nechtěla pít. Poté se přestěhovala do depozita, kde bylo na její vkus až příliš mnoho koček, takže se ubytovala na televizi, na kočky útočila, vrčela, celkově jí jejich společnosti nedělala dobře. Dlouho se léčila – nejprve musela na kastraci, kde se ukázal vleklý zánět dělohy, který byl příčinou toho, že bylo Sáře po celou dobu u nás špatně. Asi za měsíc po kastraci se Sára začala zlepšovat. Nyní je u nás už od ledna, za tu dobu se z ní stala krásná elegantní kočka, která se nechá občasně pohladit i na hlavičce, aniž by vydávala zlověstné vrčení. Chovat se však nechce. Byla zvyklá žít pouze v bytě, nyní už se smířila i s tím, že kolem ní jsou kočky, ale rozhodně je v lásce nemá. Hledáme pro ni ubytování, kde by byla jedináčkem s dostatkem pozornosti, aby mohla ještě několik let (i 7) spokojeně žít v pohodlí. Sára nemá žádné zdravotní potíže, potravu přijímá s chutí a ráda pozoruje okolí. Bude vděčná za nový domov u staršího hodného člověka.

12. 12. 2008
Sára zemřela na zhoubný nádor jater, který se rozšířil po operaci nádorů mléčné žlázy. Když Sára našla nový domov, měla již na bříšku několik nádorů, věřili jsme však, že nejsou zhoubné. Bohužel se ukázalo, že ano, neboť nádory stále rostly. Ještě několik týdnů po operaci nádorů mléčné žlázy vypadal Sářin zdravotní stav nadějně, Sára se spravila, a tak jsme doufali, že je problém vyřešen. Bohužel se nádor rozrostl v játrech, a zde už žádná šance na operativní léčbu nebyla. Játra bytněla obrovskou rychlostí a přestávala fungovat, protahování léčby by tedy znamenlo jen velké trápení, jak pro kočičku, tak pro paničku, a tak nová panička přistoupila po dohodě s veterinářem k eutanazii. I tak Sára prožila pěkných pár měsíců v teple domova.

ZPRÁVY Z NOVÉHO DOMOVA
16. 9. 2008
Zdravím, posílám aspoň pár fotek – na výstavu by to teda nebylo, až se naučíme fotit, pošleme další,  zatím tedy aspoň takto:
Degina: ta u nás byla celkem lehce přes 3 týdny… až do poslední chvíle vypadala, že je velmi spokojená – a její hlavní zálibou bylo vyzkoušet všechny možné pelíšky, co tam měla nachystané, spát a sníst co nejvíc krůtích paštik a jogurtů max. Měla se hezky, bohužel jen krátce – aspoň tak.
Sára: ta se má královsky, lumpice. Pokud je po jejím, je to miláček nad všechny. Jak má pocit, že se jí dostatečně nevěnujeme, tak pokřikuje a jsme-li na dosah, rovnou nám jednu vrazí:) venku už chodí úplně volně, její akční rádius je ale jen pár metrů od chaty, dál se bojí a při sebemenším pohybu za plotem maká dovnitř a pod postel:) ale chození ven vyžaduje už každý den, zrovna tak jako mazlení – to naprosto neustále… mlsná není, sní skoro cokoliv, už se hezky spravila…
Štefka: to je trochu „sněžný muž“ – vyfotografovat ji se podaří jen vzácně – ale dělá velké pokroky – už neskáče šipku do nejbližší skrýše jakmile nás vidí, klidně přijde i blíž (podpořeno oblíbenými křupkami royal canin – je šíleně mlsná!), ale fotit se moc nechce. Mazlivá ji přepadne tak ob dva až tři dny, pak není k zastavení, jinak máme smůlu. Ale vše aktivně pozoruje, číhá a ve volných chvílích sportuje. Ven chodit nechce – párkrát jsme ji vzaly na kšírkách, byla z toho nesvá. Tak ji nenutíme – má otevřeno – kdyby chtěla ven, může. Raději se ale válí na zasíťovaném okně, chechtá se na nás a pozoruje vše z bezpečí.
Laďka C.

Fotky jsou řazeny od nejstarších po nejnovější.