TOTO ZVÍŘÁTKO JIŽ NAŠLO NOVÝ DOMOV
Stina našla nový domov až napodruhé (20. 7. 2009), poprvé byla vrácena zpět pro údajnou nečistotnost, která ale byla patrně způsobena stresem z nového prostřední. Nyní Stina bydlí v rodinném domku se zahrádkou na bezpečném místě nedaleko Kladna, zatím se kvůli aklimatizaci drží doma, později bude moci chodit ven. Nová majitelka několikrát Stinu navštívila ještě v depozitu, aby si na sebe zvykly. I v novém domově se zpočátku objevovaly problémy s nečistotností a průjmem, ale budiž řečeno novým páníčkům ke cti, že vydrželi a Stinušky se nevzdali. Podle posledních zpráv je již vše v pořádku, Stina si zvykla a nečistotnost zmizela. Zprávy z nového domova a fotografie naleznete pod charakteristikou zvířátka. Stinka má dokonce svou fotogalerii, stejně jako ostatní zvířátka její nové paničky.

ÚDAJE O ZVÍŘÁTKU
Pohlaví: kočka
Umístěna ve věku: 2 roky a 10 měsíců
Kastrovaná?: ano
Očkovaná?: ano
Odčervená?: ano
Handicapovaná?: ne
Teritorium: byt, domek

Charakteristika:
Stříbrná kočička Stina velmi dlouho čeká na nový domov, v podstatě odmalička. Narodila se doma u lidí, kteří našli její březí maminku na ulici. Koťátka se nepovedlo udat, a tak byla Stina převzata do naší péče. Nedávno našla domov u domku se zahrádkou, první dny měla být doma, ale majitelka ji za tři dny vrátila zpátky, že se prý Stina vykálela mimo bedýnku. Zřejmě nepochopila, že kočička byla vyděšená ze změny prostředí a musela to dát nějak najevo. Hledáme pro Stinu tolerantního člověka, který se kočičky nezbaví kvůli nečistotě ze stresu. Pokud někomu bude na téhle krásné obyčejné kočičce záležet, bude ji mít rád a nebude ji zbytečně stresovat cestováním tam a zpátky, když zjistí, že se o kočku vlastně nechce starat, určitě se jí ujme. Moc nás mrzí, že se kočičky dostávají k takovým lidem. Vždy jsme rádi, když se najdou odpovědní lidé, kteří jsou ochotni splnit podmínky převzetí a mají pro kočičku vše připraveno. Nemůžeme však tušit, že řada takových není na péči o kočičku připravena psychicky. Doufáme, že se jednou ozve někdo, kdo to s adopcí Stiny bude myslet vážně. Potřebuje domov v domku se zahrádkou u hodných lidí. Doma je čistotná, milá, velmi společenská.

Kočička Stina je velice zvláštní stříbrná mourinka. Má štíhlou hlavičku, světlé oči a také je moc fajn. Je přítulná, zprvu může být trochu nejistá. Je zvyklá na svou paničku, a tak se vždy musí prvně seznámit s cizím člověkem, když pozná, že jí nic nehrozí, začne se pak bez problémů mazlit. Nechá se chovat, chutná jí všechno zdravé a chutné kočičí krmení, je tedy zvyklá spíše na konzervy a kuřecí maso. Je vhodná do bytu, lépe k další kočičce. Může být i s většími dětmi. Je vhodné zajistit jí přístup na okenní parapet, avšak zabezpečený sítí, případně zasíťovaný balkon. Je zvyklá chodit do voliéry. Čistotná, zvyklá na škrabadlo.Dotazy rádi zodpovíme. Dokud Stina nenajde nový domov, můžete ji podpořit krmením, nejlépe granule ProPlan Adult nebo konzervy různých druhů. Je u nás již skoro rok.

ZPRÁVY Z NOVÉHO DOMOVA
18. 12. 2010 jsme e-mailem dostali další fotografie Stinky v novém domově.

2. 10. 2010 (e-mail)
Dobrý den, Tak to jsem nepsala opravdu dlouho:). Přehouplo se léto, kdy naše čindy obě byly většinou venku, tak jsem očekávala, že se Stinka naučí kakat jen venku:) což byl tedy omyl:) ale už je tak daleko, že i sama vyžaduje jít ven, předpokládám, že kakat. Jen musím dávat pozor když se jí dlouho nechce (řádově déle než 8hod), abych sledovala kam směřují její kroky a případně je nuceně nasměrovala ven:). Vzhledem k tomu, že je u nás velká novinka – máme dceru Lucinku (fotečku přikládám) a krmím ji samozřejmě i v noci, má Stinka štěstí, že ji můžu uprostřed noci vypustit ven nebo vpustit dovnitř, podle toho kde zrovna je, takže zatím nebylo moc koupelnových překvapení:). Stinka je velký průzkumník a s nadšením vítá jakékoli změny v bytě, a hned upravená místa vyzkouší. Takže jsme ji našli spát na dětské váze, v dětském lehátku, v autosedačce, v elektronické houpačce:), v koši na nákup pod kočárkem, a už nahlížela i do kolíbky, což jsem tedy utnula hned v začátku:). Když jsme jí znemožnili přístup na tato atraktivní místa, spokojila se s krabicemi:) (viz foto), takže teď krom všech objemných věcí pro mimčo co jsou teď navíc v obýváku, mi uprostřed pokoje stojí ještě Stiny oblíbená krabice. Stina není žádná troškařka a zamilovala si krabici 80 x 46 x 40 (šířka/výška/hloubka)… nafoceno :)… Když pro malou přišla houpačka, přišla taky v obří krabici vystlaná novinovým papírem… Stina ji samozřejmě musela vyzkoušet:) zapadla do novin:) škoda že jsem to nefotila:). Pak přišlo něco v úzké dlouhé krabici:) zde fotku přikládám, i když rozmazanou:) – Stince nedošlo že v tak úzké krabici se asi nepůjde otočit a za nespokojeného pomňoukávání vycouvala ven:). No je to sranda. Se psama docela vychází, i když Arny ji občas rád prožene, když před ním začne prchat, je to pro něj výzva:) ale neublížil by jí. To kocour, ten se se psama i mazlí, to je nebojsa:). Provokuje je, chodí před nima po plotě a trká do nich hlavou:). Už jsme dohromady docela veliká smečka:). No musím jít plnit rodičovské povinnosti, jsem ráda že jsem se dostala k tomu napsat pár řádek abyste věděla co Stinka dělá a jak se má. Doufám že jsem vám fotkama nezahltila mail:).
IV

22. 2. 2010 (e-mail)
Dobrý den, posílám dnešní momentky – tahle si Stinka umí užívat mazlení:). Skoro celou zimu trávila doma, nechtěla si venku zastudit tlapky:), teď už se jí snažíme „vystrnadit“ aspoň 1 x za den, aby si zase navykla chodit ven. V noci spinká u nás v posteli, tedy většinou, když se moc roztahujeme, tak odkráčí si lehnout do obýváku:). Pozdravujeme všechny vaše svěřence a samozřejmě vás především,
Děkuji, s pozdravem, IV

24. 12. 2009 (e-mail)
Dobrý den,
Děkujeme za přání, u nás je vše v pořádku, pro Stinušku jsou Vánoce zdrojem zkoumání:) viz příloha:). Přejeme vám i vašim tuláčkům všechno dobré do nového roku, hodně adoptivních páníčků s velkým srdcem a málo nových svěřenců bez domova. Děkuji, s pozdravem,
I. a M. V., Stinuška, Mňusíček, Arista a Arny

6. 12. 2009 (e-mail)
Dobrý den,
tak se dostávám k napsání pár řádků o čičinách. Přiložila jsem fotky, abyste si udělala obrázek, jak se Stinka má. Nejraděj i se schovává v krabicích a to čím menší, tím lepší. Nikdy bych nevěřila, že se složí do krabice 18x24cm:), zvlášť teď, když si před zimou opatřila „zimní kožíšek“:). V současné době je to její nejmilejší pelíšek:). Také ráda lehá na okně za záclonou – má dojem že o ní nikdo neví, ale že ona má všechno pod kontrolou:). Jak vidíte, s Mňusíčkem černouškem se mají už tak rádi, že spinkají i vedle sebe na sedačce. Stinka se ráda tulí, takže jak vidíte na fotce nazvané „Stinka spinkáček“, takhle si přijde přilehnout ve dne ale hlavně v noci (v noci ke mně). A jak umí prohnat plyšovou myš:), bohužel v jejích tanečních kreacích ve vzduchu jsem ji nestihla vyfotit:). Jinak je všechno v pořádku, ráno a večer ji přesvědčíme, aby se šla proběhnout, Stinuška se vždycky vyvenčí, takže doma záchod nepoužívá.
Mějte se hezky vy i všichni vaši svěřenci,
S pozdravem, I. V.

31. 10. 2009 (e-mail)
Dobrý den,
Máme veliký úspěch – Stinuška natolik zdomácněla, že si sama chodí sednout ke mně na klín. Doteď přišla jen do postele, nebo chtěla drbat na zemi, ale sama nepřišla nikdy. Teď už cca týden jak mě vidí si sednout, už se ke mně šikuje:)). Když vstanu, chodí se hřát na elektrickou dečku:)). Na záchod doma chodí jen zcela výjimečně (to nám tedy vana zůstala), ale z 99% čeká až půjde ven. Celou noc to v pohodě vydrží, ráno se jde vyběhat. Pak si zaleze na křeslo a spinká až do odpoledne, pak jde zas ven a večer se vrátí. Myslím, že teď byste se divila, jaká je vypapaná. Asi přijde tuhá zima, protože náš kocourek taky futruje jako o život. Při každém krmení jim říkám, jestli to nepřeháněj, že stejně budou zalezlí v zimě doma:) tak nač ty zásoby, ale dělaj že to neslyšej:).
Tak jako žádná naše kočka neměla ráda změny v bytě, Stina každou změnu vítá s nadšením:), zvlášť co se přestavění nábytku týká:). Jak s něčím pohneme, cca týden na tom spí:). No kdybyste jela někdy okolo, stavte se, ať jí vidíte, opičku jednu.
Posíláme pozdravy všem vašim svěřencům a dobrým lidem, kteří se o ně starají, s pozdravem,
I. V.

4. 10. 2009 (e-mail)
Dobrý den ještě jednou,
Tak posílám pár slíbených foteček. Stina si našla nové místečko – v koši s prádlem na vyžehlení:))).
I. V.

3. 10. 2009 (e-mail)
Dobrý den,
Tak se dostávám ke krátkému kočičímu zpravodajství. Stinka se sice stále nerada chová, ale jinak je to veliký mazel. Každý den s náma spinká v posteli, až na včerejšek, kdy ta malá couralka byla celou noc venku:). Vstane se mnou ráno do práce, napapá se a běží ven. Myslím že máte pravdu – opravdu přibrala:). Jinak je to velká skokanka, je to takový klokánek:) bydlí nejraději na skříních:). Na záchod si zvykla chodit ven, tak jsem zvědavá, jestli to tak bude i v zimě, kdy se kočkám z domu moc nechce:). Papá kapsičky, BritCare nebo PurinaOne granulky, nebo vařené obrané kuřátko (kupujeme občas krmná kuřata psům od vetamixu). A u jídla, to byste neřekla jak se mazlí, čím víc ji „rucháme“ tím víc vrní a zpívá:), chytí se drápkama o koberec aby to s ní moc neházelo, vystrkuje prdelku a vyžaduje drsné drbání po celém těle, to pak blaženě opře hlavičku o zem a vrní, že je to slyšet až do obýváku. A běda jak přestaneme, to hned mňouká že to ještě nestačí, že chce ještě:). Jen to lezení po stole se nám pořád nedaří zvládnout, snad časem vychytáme i to, už to naštěstí není na denním pořádku. S kocourem se občas pořádně proženou, ale to je jen ze hry, nic vážného. Papají klidně z jedné mističky, spolu sedí na okně když chtějí dovnitř. Ještě jedna humorná příhoda se Stinou. Sedím v obýváku a slyším ji mňoukat v kuchyni na okně. Tak jí jdu pustit dovnitř, otevřu okno, ale Stina nikde. Říkám si – já už z těch koček blbnu, slyším je všude… a jdu zas pryč. Jen se otočím, slyším ji mňoukat znovu. Tak znova otevřu okno – ale zas ji nevidím. Až se ozvalo mňouknutí někde mě nad hlavou – zvednu oči a vidím Stinu pověšenou za drápky na síťce třetího dílu okna. Visela tam, až nahoře a koukala přes síťku dovnitř:). Taková je to artistka :).
Znáte web www.vetamix.cz? Mají krmné maso pro zvířata za hodně dobré ceny. Třeba by to vaše čičky uvítaly a vám by to ušetřilo nějakou tu kačku na jiné věci.
Děkuji, s pozdravem, I. V.

28. 8. 2009 (e-mail)
Stina už si sama řekne že se chce proběhnout venku:), a venku si to užívá. Na psy reaguje zdviženým ocáskem a úprkem - když za ní vyběhnou, ale v zápětí si přijde sednou na pozorovatelnu a kouká na ně a pak zas zkusí jestli za ní poběží když se projde po zahradě ještě jednou:). Když chce domů, skočí na okno mňoukne (nebo spíš zapíská) a když hned neotevřeme tluče tlapkama na sklo:) – to jí naučil Mňusík. Občas přicházejí spolu – je to pohled jak oba sedí na parapetu a koukají dovnitř:). Stina se zdržuje jen na zahradě, ještě jsem jí neviděla venku za plotem, doufám že to tak zůstane a nebude z ní tuláček, kocour se vypravuje i dál což se mi moc nelíbí. Teď ležela u manžela, a komandovala ho, že chce hladit:) když přestal, mňoukla a „zavrzala“ že jako ještě ) tak jí zas párkrát pohladil, a sotva přestal, už ho zase napomenula, že to rozhodně nestačí:)). Včera zase chodila kolem mě a pořád mňoukala a chodila kolem misky s granulkama… tak jsem přisypala granulky – zas mňoukala… tak jsem dala kapsičku – zas mňoukala… tak jsem jí odkrojila kousek masa – zas mňoukala… už jsem říkala: „Stino, prosím tě co bys ještě chtěla? Takové menu – jak švédský stůl a ty pořád kňouráš…“ až mi to došlo, ona miluje když jí kartáčuju před jídlem:) – tohle nám chybělo, pořádná masáž kartáčem:) čím víc tlačím, tím víc vrní:) zatne drápky do koberce, aby to s ní moc neházelo, drží se a vrní, pak se převrátí na druhý bok, pak ještě vyčešeme bříško:) a pak už se může papat:))) Jsme rádi, že jsme si Stinku vzali k sobě, přinesla do naše života zase škálu dalších zážitků.
Děkuji, s pozdravem, I. V.

19. 8. 2009 (e-mail)
Dobrý večer,
Tak jsem se dostala k tomu napsat pár slov o Stinušce. Všechno je v pořádku, Stina chodí ven skoro na celý den, s přestávkama na jídlo – papá doma. Venku se jí líbí, pořád něco zkoumá, ale jen v rámci zahrady, mimo nechodí. Když se někde zdržíme víc do noci a ona je venku, vždycky už je připravená k návratu do domu a už na nás čeká:) je to zlatíčko. Teď za poslední 3 dny nekakala doma, tak se asi naučila, že venku se dá taky:). Předpokládám že pokud vydrží počasí, a budu jí moct pouštět na celé dny, naučí se chodit na záchod ven a doma jen když to nejde vydržet, jako to dělají ostatní dva kocouři. Předtím pár dní kakala na noviny u bedničky, za předpokladu že byla zavřená koupelna. Ze sušenek jí i kocourkovi chutná nejvíc BritCare pro kastrované čičiny, jinak mají občas kapsičku a občas syrové. Kvalitní granulky je naučily krásně pít – každý den je mistička doma skoro vypitá. A kde Stinka spinká? Nejraději na skříni v chodbě nebo na ledničce:). Taky občas bydlí v kočičí sloupu:). Velký pokrok je, že ustupuje plachost, už se nechá pochovat a i na skříni drbat bez uhýbání:).
Mějte se, zase se ozvu.
Děkuji, s pozdravem,
Ivana V.

13. 8. 2009 (e-mail)
Dobrý den,
Tak si pomalu zvykáme venku, dnes už tam byla Stinka sama, už se nebojí, že se pro ní nevrátíme. Tak jsme nechali otevřené dveře aby se vrátila až bude sama chtít. Ráno tam byla asi 2 hodinky, tak mám radost že zkoumá:) a že snad tam půjde i na záchod:). Ten pořád nemáme vychytaný, dokonce se Stinka několikrát vyčůrala na koberec, absolutně netuším proč. Nicméně jsem se rozhodla pro radikální řešení – zavřela jsem koupelnu:) aby nemohla do vany, a trnula co bude následovat – Stinka je ale chytráček, hned našla noviny kolem bedničky a začala chodit na ně. Tak si myslím, že to bude dobré a že se časem přesune do bedničky. Ona v bedničce vždycky čuchá, ale pak jde raději na ty noviny. Asi se do bedničky bojí, tak jí dáme čas aby to zvládla Venku potkala kocourka černouška, tak se tak různě kočkovali, jednou on skočil na ní, pak zas ona na něj:), ale očička měla normální, neustrašené, tak si myslím že to oba brali jako hru. Jsem ráda že se tam potkali, protože doma spolu vycházejí už velmi dobře, a Stinka na něm uvidí že chodí ven i dovnitř a přestane se venku bát, třeba jí to i venku všechno naučí. Teď si děláme legraci že máme pantera a tygřici:) když je vidíme venku spolu:). Večer jsme grilovali, tak jsme zase Stinku vzali ven, což jsou tedy trochu boje, nechce se nechat nosit ani nalákat, tak ji prostě musím čapnout a odnést na zahradu:). Byla tam s náma celou dobu a až před chvílí jsem ji byla zavolat – a byla už připravená, mňoukla a vběhla domu:). Tak mám radost že to tak hezky jde, vypadá z té procházky moc spokojeně.
Posílám pár foteček z vycházky:)
S pozdravem,
Ivana V.

4. 8. 2009 jsme dostali fotografie Stiny v novém domově (e-mail).

1. 8. 2009 (e-mail)
Dobrý den,
tak další zprávy – průjem jsme ještě nezvládli, ale myslím že je stále spíš ze stresu. Jak jsem k tomu došla – byla u nás návštěva, Stina byla i k nim mazlivá, všechno bylo v pohodě, až na to, že návštěva zavřela dveře do koupelny na kliku, takže Stina se nedostala do vany (my byli všichni venku u grilu). Stina před koupelnou potkala bedničku se stelivem a vykakala se před ní na igelit a noviny, takže se nic nestalo, prakticky jsme tímto nedopatřením o krok blíže konečnému výsledku. Jenže Stinuška měla pěknou depku z toho, že provedla něco, co neměla. Celé odpoledne jsem jí přemlouvala aby se přestala schovávat a pomazlila se se mnou. Nakonec jsem jí přemluvila na kapsičku a pak se to trochu zlepšilo, když zjistila, že opravdu se chci mazlit a nechci jí ublížit. Musela zažít kvůli hromádce mimo bedničku něco děsivého. Dnes už je to lepší, ráno jsme spolu snídali šunkový salám od řezníka a teď spinká na okenním parapetu – ráda pozoruje jak je venku. Ale ven si jí ještě netroufnu pustit, je to takový lekavý plašánek pořád… No, možná začnu zavírat koupelnu, zřejmě pak půjde blíže a blíže k bedničce, a myslím že až se začne trefovat a uvidí že je chválená, že pak ten průjem zmizí. Jinak je to zlatíčko, už byla i u nás v posteli – leželi s kocourem vedle sebe každý v klubíčku, jen zvolila špatnou lokalitu – byla v nohou, kde přece jen není tak klidné prostředí:) tak si pak šla lehnout na křeslo:). Čekám kdy objeví že na druhé straně postelí spím já a přijde se přitulit ke mě, u manžela totiž spí kocour, tak tam už není tolik místa:)
Ivana V.

21. 7. 2009 (e-mail)
Dobrý den,
první noc jsme zvládli docela dobře, Stinuška byla asi na podrobném průzkumu:) – za úplného ticha jsme slyšeli jak kolem opatrně našlapuje:) Záchod na čůrání objevila, kakání se až tak nepovedlo – vykakala se v kuchyni na lino, což je sice horší než do záchoda, ale lepší než na koberec (které máme jinak úplně všude). Měla trochu průjem, ale to bude asi tou změnou prostředí, kocour měl taky průjem když jsme si ho přinesli. Jinak už ani není schovaná v tom gauči, ale pobíhá kolem, jak přijdeme do chodby, už zvědavě vystrkuje z obýváku kdo to jde:) Mazlí se bez problému, vždy si ale musíme sednout na zem a zavolat na ni, to přijde, když stojíme tak je ještě trošku vyplašená, ale mazlila se už i s manželem. Jen se nesmí dělat prudčí pohyby, to se bojí že ji chceme chytit, ale jen opíše kruh a zas si přijde trknout hlavičkou do nás nebo do čehokoli co je poblíž. Teď tu zrovna sedí vedle mého křesla. Kocourek byl trochu překvapen kdo to tu je, očuchávali se, Stinuška trošku syčela a Mňourek taky, tak jsem mu připomněla aby si vzpomněl jak přišel loni on, že byl taky z ulice, a oba jsem je hladila, tak se trochu uklidnil, že jeho post není ohrožen a je to lepší:). Jen je trošku nepříjemné že Stinuška chodí po stolech, ale to my se naučíme, až najdeme víc důvěry, že se na stoly nechodí. Tak si myslím že to všechno brzo vychytáme, Stinuška vypadá spokojeně a je to moc chytrá a vnímavá kočička, když se tu po bytě pohybuju, normálně chodí kolem, už se nebojí jako včera odpoledne.
Ivana V.

Fotografie jsou řazeny od nejstarších po nejnovější.