TOTO ZVÍŘÁTKO JIŽ NAŠLO NOVÝ DOMOV
Standa (v novém domově dostal jméno Samuel) našel nový domov 17. 3. 2008 společně s kocourkem Nautilem (nyní Oskarem). Zprávy z nového domova naleznete pod charakteristikou zvířátka.

ÚDAJE O ZVÍŘÁTKU
Pohlaví: kocour
Věk: narozen 7/2007
Kastrovaný?: ne
Očkovaný?: ano
Odčervený?: ano
Teritorium: byt

Charakteristika:
Kocourek Standa pochází z jižních Čech samozřejmě jako potomek neustále rodící kočky nezodpovědných majitelů. Přišel k nám nemocný v září a dlouho se léčil a vykrmoval. Předali nám ho jako chodící kostřičku. Nyní je už vykrmený, rozmazlený a sebejistý. Hrozně rád si hraje a devastuje, ale když usne, ani o něm nevíme:-) Důvěřuje pouze svému člověku, ve velké rodině by asi nebyl příliš spokojený, bojí se hluku a musí se na něho pomalu. Pak se nechá i pochovat. Má rád dobré jídlo, hlavně kuře a kapsičky. Je vhodný pouze do bytu a je opravdu nutné, aby měl k sobě další kotě stejného věku (možno adoptovat s kterýmkoliv kocourkem od nás). Určitě u hodných lidí brzy získá důvěru a stane se z něho ten pravý mazel.

ZPRÁVY Z NOVÉHO DOMOVA
14. 10. 2008
Milá Deniso,
dlouho jsme si nenapsaly, snad si ještě vzpomínáte, mám od Vás 2 zrzavé miláčky, Oskara a Samuela, dříve Nautila a Standu. Jsou ve výborné kondici, daří se jim skvěle a jak jste předpovídala v nabídce, ze Samuela je největší mazel. Má sice svůj vlastní jedinečný způsob mazlení, ale po bývalém vyděšeném poděsu Standovi nezbylo ani památky. Vyrostl z něj krásný huňatý kožich a myslím, že je opravdu šťastný. Když se mu totiž podařilo prorazit magnetická značková dvířka Staywell za 2,5 tisíce, určená pro kočky s magnetickou kuličkou na bojku, naše staré venkovní, tím, že do nich strkal a strkal až se ocitl venku, usoudili jsme, že to prostě nemá řešení a nechali ho chodit si ven. On je tak plachý a opatrný, že nevěřím tomu, že by ho někdo dokázal chytit a vzít nebo pohladit. S tím máme problém i my doma. Takže si chodí sem a tam a je happy. Pak se objeví a otírá se o nohy a když je dobře naložen, nechá se pohladit i vzít. Pak si uvědomí, že je to nějaké divné a hned zas někam běží, nicméně oproti původní situaci je to nesrovnatelné. Musí mít mezi předky nějakého peršana nebo něco podobného, vyloupl se mu ten trochu zaražený čumák a přísný mračivý výraz. A ten kožich a obrovský ocas jako liška. To Oskárek má miloučký kukuč jako sluníčko, pořád popiskuje, něco povídá a neustále přede jako malotraktor a při předení ještě tak zvláštně sípe. Myslela jsem že má chronický zánět průdušek ale prý je to někdy doprovodný projev předení. Je to prostě absolutní miláček, takového jsme tady ještě neměli a to jich už tady bylo. Momentálně máme doma 11 kožíšků, takže je tu veselo. Ale 7 chodí ven, jinak bychom se asi zbláznili, i tak je to někdy síla, když je venku hnusně a všichni si zamilují stejné místečko na okně… Zasíťovali jsme balkón, ale to je baví vždycky jen chvíli, mají tak šplhadlo až do stropu a když hřeje sluníčko, je od nich pokoj celý den. No a v noci jsou samozřejmě téměř všichni v ložnici. Teď jsem někde četla, že je to prý dobré protože alespoň odvedou na sebe negativní zóny a člověku se lépe spí. No nevím, někdy se mám problém otočit s těma zatíženýma nohama. Ale bez nich už bych být nemohla. Zovna včera jsme měli hromadné očkování, abychom nemuseli jezdit tolikrát, tak náš pan doktor vždycky přijede na kafe a přitom to spáchá. To byl nářez, když jsme všechny museli držet doma, než přijel. Některým starým venkovním se to fakt nelíbilo. Ony vždycky dopředu vycítí, že se něco chystá, netuším jak. A Samuel jakmile zjistí, že ho voláme a chceme, je konec. Je chytrý jek opice. A pak se zjeví a dělá jakoby nic. Dcera dostala k 15tinám vytouženou čistokrevnou Siamku a orientálku Havanu, to jsou taky dárečci. Ty jsou samozřejmě pouze domácí a s nima Oskárek a můj miláček sněhobílý Gaston, toho jsem vypiplala z těžké plísně a tasemnice a nějak jsem k němu přilnula. I když už mi už 2x utekl a taky furt něco vymýšlí jak se dostat ven. Je to přirozené ale já se o něj strašně bojím. Vypadá jako ruský modrý, je to krasavec, určitě by mi ho někdo ukradl. Tak tady žijeme.
Kovaříková

21. 5. 2008
Zdravím všechny milovníky koček v Praze!
Tak zrzečci jsou vykastrovaní, naočkovaní, nádherní kocouři! Standa – nyní Samuel je teda pořád strašpytel, ale jinak se zabydlel skvěle. V noci vždycky najde křeslo našeho psa v ložnici a ten mu ho klidně přenechá a spí na zemi. Horor byl ho chyti a odvézt na veterinu, ještě že jsme začli hodinu před objednaným termínem kastrace. Měl taký hrozný svrab v uších, které mu asi nikdo nebyl schopen vyčistit, což docela chápu. Pan doktor to zvládl v narkóze a dal mu ještě na vyléčení nějakou injekci. je neustále někde s náma, nejradši v kuchyni na židli pod stolem nebo v chodbě na polici má pelíšek, ale sáhnout by na sebe nenechal. Bude to ještě dlouhý boj a bude to chtít koňskou trpělivost, pokud se to vůbec podaří ho naučit na lazení nebo mazlení. To Oskárek to je teda mazel až je někdy otravný. On si vždycky vzpomene, jakmile se objevím u počítače a potřebuju psát, plácne sebou na klávesnici a začne vrnět jako malotraktor. A pak v kuchani za stolem, když si třeba čtu. Má takové svoje rituály, najednou se objeví, vyleze až na krk , začne vrnět a usne. Ale ještě předtím vyžaduje neustále hlazení po celém těle. takového mazla jsme snad tady doma ještě neměli. Jinak je to ale čertík, dokud se nic neděje, je to pohoda, ale jakmile o něco jde, umí se pěkně naštvat. Uspávací injekci musel dostat nadvakrát, šil s sebou tak, až seskočil ze stolu v ordinaci. A dát mu lék je taky horor! Je totiž nemocný a má antibiotika. Projevil se nějaký katar průdušek nebo něco co už měl dřív a teď se to vyprovokovalo těmi strašnými pyly, co byly všude. Chodí sice jen na balkón, ale vzalo ho to pořádně. Teklo mu z očí, nosu a měl šílené záchvaty kýchání, prskal jako samopal, vždycky tak aspoň 20 dávek. Takže má antibiotika na 4 dny a pak uvidíme. Snad to nechytnou ostatní… Jinak jí normálně, snad to nebude nic vážného. Mysleli jsme že to bude alergie na ty pyly, ale je tam nějaký zánět. Určitě pošlu fotky až se potkám u počítače s manželem a jeho mobilem, protože já nemám na mobilu foťák. Prostě se mají skvěle jako všechny naše kožíšky a jsou určitě šťastní, že jsou tady.
Mějte se ať se Vám daří a hlavně Vašim kočičkám a kocourům!
Kovaříková