TOTO ZVÍŘÁTKO JIŽ NAŠLO NOVÝ DOMOV
Rorýš našel nový domov spolu s kocourkem Dobrákem na umisťovací výstavě Vánoce v útulku, která se konala 7. 12. 2008 v kongresovém centru na Vyšehradě. Informace z nového domova naleznete pod charakteristiko zvířátka.

ÚDAJE O ZVÍŘÁTKU
Pohlaví: kocour
Věk: 4 měsíce
Kastrovaný?: ne (podmínkou v 11. měsíci)
Očkovaný?: ano
Odčervený?: ano
Handicapovaný?: ne
Teritorium: byt

Charakteristika:
Rorýš je sametově černý kocourek, zdravý jako řípa, má krásnou lesklou srst bez bílého flíčku. Tohoto kocourka jsme odchytli nemocného kousek od Roudnice nad Labem ve vesnici Račice u jedné hospody, kde žilo spoustu zubožených koček. Po dlouhé léčbě se ho povedlo dostat do výborné kondice. Narodil se venku, proto byl zprvu  velmi plachý, nyní se však nechá pohladit i pochovat, přede a nastavuje hřbet. Z cizího prostředí má však ještě strach, ze začátku bude v novém domově vyhledávat různé skrýše. Nutností je adopce spolu s dalším kotětem stejného věku a nejlépe i stejného pohlaví. Chceme, aby si měl s kým hrát. Pro kocourka hledáme zodpovědné a milující majitele, kteří by se ho ujali spolu s dalším kotětem a měli ho rádi. Vyroste z něho krásný mohutný kocourek, který bude ozdobou každé pohovky:-)

ZPRÁVY Z NOVÉHO DOMOVA
3. 3. 2009
Dobrý den.
Posílám krátké info.
Oba kocourci byli před 3 týdny na kastraci a jsou v pořádku. Říkáme jim Černej a Bílej; už jim to zůstalo:). Bílej se už osmělil a s oblibou se válí na klíně, ačkoli do náruče nebo nosit silně odmítá a často se raději drží v povzdálí. Je hodně závislý na provázkách a všem, co je připomíná. Černej je celkem přidrzlý, hodně si oblíbil tekoucí vodu – už jsme ho našli spát v umyvadle, občas chce vodu pustit, někdy zkoumá odkud a jak teče (hlavně zpočátku se ji snažil chytat zubama), někdy ji pije. Je poměrně žárlivý a někdy poměrně agresivní na Bílého.
Jinak nic nového.
S pozdravem
M. E.

22. 12. 2008
Dobrý den,
dle dohody posílám info o kocourech. První den oba zalezli do nejvzdálenější části bytu a nevylezli do večera. Další dva–tři dny velmi opatrně pozkoumávali okolí. Pak se Rorýs odvažoval přiblížit a poměrně brzy se zbavil strachu. S Dobrákem to je težší – asi po týdnu se odvážil na sebe nechat sáhnout, navíc jenom v případě, že chtěl krmení. V současnosti je to už lepší, ale stále se hodně bojí… i když se přijde tulit a nechá se vzít do náruče, tak po chvilce začne být nervózní a utíká (samozřejmě ho necháváme).
Připojuji dvě fota.
S pozdravem
Michal E.

Fotografie jsou řazeny od nejstarších po nejnovější.