TOTO ZVÍŘÁTKO JIŽ NAŠLO NOVÝ DOMOV
Onyxe (v novém domově dostal jméno Otík) jsme 6. 7. 2009 odvezli do nového domova v Jihlavě, kde bude bydlet v bytě s menším psem a kocourkem a hodnou paničkou, která se Onyxe ujala právě proto, že je starý a těžko by se pro něj hledal nový domov. Onyx bude mít později přístup na dvoreček a zde v klidu dožije. Prostředí pro zvířátka je velice hezké, jsme rádi, že bude mít Onyx spokojený domov. Zprávy z nového domova naleznete pod charakteristikou zvířátka.

ÚDAJE O ZVÍŘÁTKU
Pohlaví: kocour
Věk: 15 let
Zbarvení: černobílý, krátkosrstý
Místo nálezu: Přípotoční, Praha 10 – Vršovice 
Současný zdravotní stav: bez klinických příznaků 
Depozitum: Lovosice
Kastrace: ano
Vakcinace: ano, Felocell, revakcinace Felocell
Antiparazitika: Fenbendazol (odčervení)
Léčba: nebyla nutná
Krmení: konzervy, kuřecí maso, granule Brit adult 
Handicap: nemá zuby

Charakteristika:
Onyx má za sebou moc moc těžký život. Někdo ho vyhodil asi jako tříletého kocourka na ulici V Praze – Vršovicích. Onyx byl velký mazel, který neměl kam jít, a tak se přidal ke smečce tamních koček, které lidé krmili. Několikrát jsme chtěli Onyxe odnést, ale krmiči to odmítli s tím, že je to jejich jediné potěšení, a zabránili nám v odchytu. Tím mu připravovali další a další roky na ulici. Onyx zde strávil těžkých12 let. Dvanáct zim a mrazů, dešťů, ukrývaní se před psy apod. Nyní se na jeho dosavadním „působišti“ vyskytly problémy – jakýsi protivný spoluobčan podal žalobu na místní důchodkyni, že krmí kočky. Bohužel to vypadá tak, že tato paní bude mít komplikace s úřady a možná dostane i velkou pokutu. Paní je stará, má nemocného psa, tři kočičky a již několik let krmí tuláky a stará se o jejich kastrace. Jediná šance, jak kočky a paní zachránit, byl odchyt všech koček a změna jejich působiště. Jde to pomalu, kočky jsou plaché a nakrmené. První se nechal odchytit Onyx, resp. nechal se vzít do přepravky. Když jsme ho přivezli domů, byl nesmírně vděčný, mazlil se, tulil se, nalepil se ke kamnům a pustil se do večeře. Je to takový chudáček. Tolik let na ulici čekal, až mu někdo pomůže, až ho někdo odnese, ale sobeckost lidí to nedovolila. Je nepřípustné, aby někdo jen proto, že chce kocourka každý den krmit,  mu upíral možnost být doma v teple a bezpečí. Teď je Onyx v bezpečí a prožije u nás klidné stáří, tak jak si dlouho přál. Má hodně parazitů a přišel o zuby. Není ani očkovaný, ani odčervený, to všechno ho ještě čeká. Jsme rádi, že jsme ho mohli konečně odnést z ulice.

10. 4. 2009
Onyx je zcela v pořádku a po očkování bude brzy zařazen do nabídky ke skutečné adopci.

Onyxe jste mohli sledovat ve virtuální adopci. Onyx má za sebou moc těžký život. Někdo ho vyhodil asi jako tříletého kocourka na ulici V Praze – Vršovicích. Onyx byl velký mazel, který neměl kam jít, a tak se přidal ke smečce tamních koček, které lidé krmili. Několikrát jsme chtěli Onyxe odnést, ale krmiči to odmítli s tím, že je to jejich jediné potěšení, a zabránili nám v odchytu. Tím mu připravovali další a další roky na ulici. Onyx zde strávil těžkých 12 let. Dvanáct zim a mrazů, dešťů, ukrývaní se před psy apod. Nyní se na jeho dosavadním „působišti“ vyskytly problémy – jakýsi protivný spoluobčan podal žalobu na místní důchodkyni, že krmí kočky. Bohužel to vypadá tak, že tato paní bude mít komplikace s úřady a možná dostane i velkou pokutu. Paní je stará, má nemocného psa, tři kočičky a již několik let krmí tuláky a stará se o jejich kastrace. Jediná šance, jak kočky a paní zachránit, byl odchyt všech koček a změna jejich působiště. Jde to pomalu, kočky jsou plaché a nakrmené. První se nechal odchytit Onyx, resp. nechal se vzít do přepravky. Když jsme ho přivezli domů, byl nesmírně vděčný, mazlil se, tulil se, nalepil se ke kamnům a pustil se do večeře. Je to takový chudáček. Tolik let na ulici čekal, až mu někdo pomůže, až ho někdo odnese, ale sobeckost lidí to nedovolila. Je nepřípustné, aby někdo jen proto, že chce kocourka každý den krmit,  mu upíral možnost být doma v teple a bezpečí. Nyní je Onyx vyléčen i po psychické stránce a je možné ho nabízet do nového domova, pokud mu noví majitelé zajistí vhodné podmínky pro stáří. Potřebuje klid, zajištění proti úniku nebo výběh na spolehlivém bezpečném místě. Je to velmi přítulný kocourek, který si zaslouží lásku.

Poděkování příznivcům Onyxe ve Virtuální adopci:
pí Jarmila Vlasáková – příspěvek na veterinární péči, krmení

ZPRÁVY Z NOVÉHO DOMOVA
17. 7. 2009 (zpráva z diskusního fóra)
Zdravíme z Jihlavy, jak jste si všimli, Onyxe jsem přejmenovala na Otíka. Otík od 6. 7. 2009 udělal ohromné pokroky. Naprosto krásně se sžil s psíkem, kocour Monča ho již začal tolerovat. Otík se strašně rád mazlí a je také pořádně ukecaný. Běhá za mnou jak psík a pořád něco povídá. Zatím neprojevil žádnou snahu utíkat, když nespinká, tak – když přijdu z práce – sleduje, kam se vrtnu. Je to zlatíčko.
Zatím papá Eva+Coki+Monča+Otík

11. 7. 2009 (e-mail)
Otík rozvazuje, už se někdy opováží putovat za mnou i do obyváku. Včera mne asi hoďku hlídal u PC. Je to strašný mazel, evidentně bych ho mohla drbat celý den. A hlavně je to strašný nenasyta, syn mne sprdl, že ho nekrmím, takže Otík než jsem zjistila, že mu dopřává i syn zbaštil denně 3 vaničky + mlsky. Ve zvířecím okruhu se situace trošku začíná stabilizovat, Otík a Monča jsou schopni okolo sebe projít.
Papá Eva

7. 7. 2009 (e-mail)
Situace se velice mírně zlepšuje, Otík se nechal nyní asi 20 minut vyčesávat (ochich moje kolena), jako správný chlap zareagoval na vařená kuřecí prsíčka, konzervička ráno vychystaná zmizela. Stále nečůráme a nekadíme (možná – to se pak pozná po čuchu). Evidentně pod botníkem se mu líbí. S Cokínkem už byli u sebe čumáčkem, Monča se zlepšil tak o 1% – už na mne alespoň neřve, když prochází okolo botníku – sykne si.