TOTO ZVÍŘÁTKO MÁ 1 PŘÍZNIVCE.

ÚDAJE O ZVÍŘÁTKU
Pohlaví: samec
Věk: 4 roky
Druh: morče
Handicapovaný?: ano, alergie
Teritorium: klec, ohrádka větší než 1m

Charakteristika:
Ječmínek se k nám dostal z rodiny, kde již bohužel nemohl zůstat. Jedná se o morče merino, albín, krémový satén. Sameček trpí vyrážkou, která se projevuje zarudnutím ušních boltců a kůže. Zatím nevíme, zda se dá tato alegie řešit nebo zda jí bude mít už do konce života. Morčátko proto podstoupí několik vyšetření u veterináře. Je poměrně plachý, nesnášenlivý s jinými samci a králíky. Je hodně mlsný. Morčata jsou poměrně odolná, až na některá citlivější plemena. Ječmínek mezi ně patří, jelikož je albín a ještě s PP speciálně vyšlechtěný. Morče obecně trpí v malém prostoru a není to zrovna žádný mazel. Nejvhodnější je chovat skupinu morčat odmala na sebe zvyklých, samotné morče trpí různými problémy – okusuje klec, přejídá se apod. Je to skupinové zvíře a je velmi nevhodné chovat je samostatně, což udává i většina odborné literatury o morčatech. Ideální je velká ohrada, může být i nízká – morčata neumí překonávat větší překážky. Je potřeba dostatek boudiček, na pití jsou vhodná pítka. Morčata potřebují též dřevěný okus či tvrdé pečivo. Na stravu nejsou nijak citlivá, živí se senem, trávou, zeleninou, ovocem, včetně exotického. Krmí se i obilnou směsí pro morčata, morčecími pamlsky, piškoty. Je třeba dávat pozor na přejídání, morčata při nedostatku pohybu trpí obezitou. Je možné pro ně umístit ohrádku i ven, podhrabat se nedokáží, ale špatně snášejí vítr. Morčata netrpí skoro žádnými nemocemi, pouze parazitárními nebo alergickými. Jakmile však morče onemocní, prognóza bývá nepříznivá. Je zapotřebí pravidelně stříhat drápky. Morče je možné občasně vykoupat, ale řádně ho vysušit a držet poté v teple. Ječmínka můžete podpořit krmením nebo podestýlkou.

Poděkování příznivcům Ječmínka:
– pí Monika Chlumská