TOTO ZVÍŘÁTKO JIŽ NAŠLO NOVÝ DOMOV
Baronka našla domov 20. 4. 2008 na umisťovací výstavě Výstava pro kočku – jarní umisťovací výstava opuštěných koček konané ve Chvalské tvrzi na Praze 9. Zprávy z nového domova naleznete pod charakteristikou zvířátka.

ÚDAJE O ZVÍŘÁTKU
Pohlaví: kočka
Umístěna ve věku: 1 rok 6 měsíců
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ano
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Teritorium: do bytu či domku s bezpečným výběhem

Charakteristika:
Kočička Baronka pochází ze sklepa v Žitomírské ulici, kde byla zaživa zazděná. Dlouho trvalo, než se z psychického šoku vzpamatovala. Nyní se už  nechá mazlit a chovat, nebojí se už člověka tolik jako dřív. Určitě z ní nikdy nebude mazlivá vrtulka, ale při vlídném zacházení se bude cítit dobře a i její povaha se může  změnit k lepšímu. Baronka zatím potřebuje hodně klidu a pochopení, potřebuje být prozatím v bytě, kde nebudou děti ani  hluk. Kočičky jí nevadí. Později může chodit na bezpečnou zahrádku na klidném místě. Pokud by byla držená pouze jako domácí kočka, je nutný přístup na zasíťovaný balkon nebo okno. Pro Baronku hledáme trpělivého člověka, který by se jí ujal a dobře o ni pečoval.

ZPRÁVY Z NOVÉHO DOMOVA
1. 9. 2008
Dobrý den Deniso,
po nějaké době jsem zase zavítala na vaše stránky, tak taky přidám svou trochu do mlýna. Baronka se má dobře, myslím, že se hned tak každá kočička tak rychle nezakulatí:) Baronce doma moooc chutná a počítám, že kilo a půl už má určitě navíc. Nedávno jsme tu měly dalšího kocourka, ztratil se svojí paničce, našla ho sousedka za oknem a hned mě volala, abych s tou kočkou přišla něco udělat. Nezbylo mi, než vzít Garfielda domů (byl zrzavý a tlustý jako Garfield), vytisknout cedulky a vylepit je na dveře okolních domů. Naštěstí si hned druhý den pro Čertíka (jeho pravé jméno) přišla šťastná panička a všechno dobře dopadlo. Už jsem se bála, že přibyde v útulku další zvířátko, sama mám doma dvě kočičky a víc by se mi jich sem opravdu nevešlo:) Baronka se k němu chovala opravdu solidárně, zalezla s ním za postel na několik hodin. Jinak ještě pořád lidem úplně nevěří, sice pokroky dělá, ráno si už přijde do postele pro pohlazení, ale pořád nemá ráda rychlejší pohyby a občas se bojí ruky. Ale myslím, že z ní jednou bude prvotřídní mazel. Je vidět, že ji zpátky drží nedůvěra, ale i přesto se občas neovládne a při hlazení nastaví i bříško, na chviličku… Až jednou zase uvěří, podle mě nebude s mazlením k zastavení. Chovat ji zatím nezkouším, ještě na to není správný čas. Dávám tomu rok, maximálně dva:)) Hlavně že se mají rády s Micinkou, řádí spolu div nezbourají byt:) Je to moc krásná kočička, spravil se jí kožíšek a je jako plyšová. Příště zase pošlu pár fotek. Teď přeposílám ještě jednou ty původní, nevím, jestli předchozí mail dorazil. Zatím se mějte hezky a když mi to v práci vyjde, uvidíme se na zářijové výstavě.
Lucie B.

15. 6. 2008
Zdravím Denisu, ostatní členy a zvířectvo Toulavých Tlapek:)
Na výstavě 20.4. jsem si od vás vzala kočičku Baronku. Byla moc plachá a bojácná a měla být podle prognóz dva měsíce podskříňovou kočkou. No, nakonec to byla kočka zapostelová, ale jen dva tři dny. Ze začátku dělala Baronka obrovské pokroky den za dnem. Pořád je trochu plachá a lidí se bojí, ale na mě už si celkem zvykla. Už asi po týdnu, když jsem jí nastavila ruku, se o ni začla sama otírat, bylo vidět, že jí mazlení hodně chybí. Dneska už si pro pohlazení přijde sama. Chovat se sice nenechá a po krátkém mazlení si vzpomene, že jsem vlastně člověk a uskočí, ale když má hlad (a ten má Baronka pořád) a nebo ráno po probuzení je to už docela přítulná čičina. Taky si moc ráda hraje. Hlavně s kamarádkou Micinkou a povel pro začátek klání je jakmile zhasnu a jdu spát. Párkrát jsem se bála, že na nás přijdou sousedi, bydlíme v paneláku a v noci je slyšet všechno. To pak tedy plachá kočička opravdu není, řádí jak černá ruka. Taky jsme už byly na veterině, protože měla týden od svých „přinesenin“ průjem, ale nic vážného. Pak jsem ještě přišla na to, že měla tasemnici, ale i to už jsme zvládly. Ještě to ani nejsou ty dva měsíce a myslím, že můžu říct, že je v novém domově spokojená. Přišla na to, že jí tu nikdo neublíží a že lidi můžou být docela „užiteční“:). Já mám ale největší radost, když ty moje „holky“ vidím v jednom klubku. O to se nenechám nikdy připravit a vždycky je pozoruju a směju se jim, hlavně když se chytnou vzájemně za hlavičky a jedna od druhé dostanou pořádně „nakopáno“:)) Ale nejsou to žádné zápasy, měla jsem dřív kočičku Mínušku a ta když se s Mícou prala, lítaly chlupy. Tohle je opravdu jen škádlení. Mají se rády a z toho mám největší radost. Posílám pár fotek, už jsou měsíc staré, ale už tehdy se tu Baronka evidentně cítila dobře. Baronka s Micinkou připojují kočičí pozdravy a já přeju všem opuštěným kočičkám, aby brzo našly nový domov a všem lidem, kteří se o ně v útulcích starají, hodně trpělivosti s kočkami i lidmi. Díky, že se staráte. Mějte se krásně a třeba se uvidíme na další výstavě, určitě zase přijdeme podpořit ostatní micky.
Lucka B., Micinka s Baronkou

Fotografie jsou řazeny od nejstarších po nejnovější.