Je překvapivé, že mnoho lidí vůbec o problému neví. A to přesto, že jde o problém s velkým „P“.

Kočky žijí především na sídlištích, v areálech nemocnic, škol, jídelen (i když tam z hygienických důvodů být nesmí), v křoví a vnitroblocích činžovních domů.

Tyto lokality vznikají tak, že se nekastrované kočky, které se ocitnou bez domova (majitelé se jí z různých důvodů zbaví) koček, začnou „na ulici“ množit a množit. Na některých místech dosahují počty těchto koček až 40 jedinců. Zpravidla se jedná o 6–12 kusů, zejména proto, že koťata mnohdy na ulici nepřežijí. V okolí zahrádkářských kolonií i mimo Prahu, kde jsou podmínky příznivější, jsme měli hlášení i o skupině 60 jedinců.

V takových místech se většinou najde jedna nebo více „dobrých duší“, kterých je koček líto, a tak je začnou krmit, potažmo jim vyrobí bedničky na zimu apod. Ve chvíli, kdy se kočky rozmnoží nad únosnou míru, začnou tito „krmiči“ volat o pomoc. Když přijedeme na místo, najdeme poloplaché zanedbané kočky plné parazitů, pohublé a nemocné. Ke krmení dostávají většinou těstoviny ve špinavých miskách. Samozřejmě, že jsou i místa, kde je situace lepší a „krmiči“ osvícenější – krmí kočky speciálním kočičím krmivem, někdy je nechají vykastrovat a vrátí zpět, to jsou však čestné výjimky.

Lidé se nás často dotazují, proč kočky chytáme a nenecháme je na svobodě tam, kde jsou. Většinou nemají tušení, co takový „život na svobodě“ pro domácí kočku znamená. Nikdo se proto za takovou kočkou neohlédne. My ano, a ihned nám probleskne hlavou – čí je to kočka? Nemá někde koťata? Určitě jich tu je víc, určitě je někdo krmí, určitě nejsou kastrované, mají parazity a co když potřebují pomoc? A co „krmič“, neví ještě o dalších zvířatech v okolí? Kde je ta kočka přes zimu? Většinou stačí obejít párkrát okolí a tajemství je vždy rychle odhaleno, nicméně se však zpravidla nejedná o žádnou veselou podívanou. Jak píšeme v našich článcích, na mnoha místech kočky dopadají velice špatně – viz sklepy apod. Kdyby ochranářské spolky a útulky nevyvíjely v této oblasti žádnou aktivitu, nenechávaly tyto kočky kastrovat a nechaly by vše „na přírodě“, mnoho lidí by se podivilo, proč jsou v Praze kočky na každém rohu jako v Číně, proč všude leží kočičí mrtvolky, roztrhaní holubi a jiní ptáci natahaní kočkami coby potrava do sklepů a zahrad… Ale pokud problém není dostatečně viditelný hned na první pohled, lidé se domnívají, že žádný problém vlastně neexistuje.

Jaká rizika s sebou toulavé kočky přinášejí?
Především riziko rozmnožení do takové míry, že se je město, nebo vlastník pozemku rozhodne zlikvidovat, mnohdy i značně nehumánním způsobem.

Riziko spočívá i v přenosu nákaz, i když ne tak ve velké míře, jak činí všeobecná představa. Jedná se zejména o toxoplazmózu, parazity, v jiných zemích i vzteklinu (v ČR zatím ne!). Riziko přímé nákazy od kočky není přes obecné domněnky velké, kočičí nemoci na člověka přenosné nejsou. Jde však o to, že oslabené kočky mohou být potencionálními přenašeči jiných nemocí, zejména od svých úlovků (potkanů, myší, ptáků). Protože kočky se mnohdy pohybují i u popelnic a sklepů s cílem sehnat obživu a protože tato místa rozhodně nepatří k nejčistším, nějaké bakterie se určitě díky nim rozšířit můžou. S toulavými kočkami máme zkušenosti již řadu let, zatím však nedošlo k nákaze žádného z našich dobrovolníků a ani jsme o ničem podobném neslyšeli od ostatních útulků. Je pravdou, že škrábnutí kočky může způsobit hnisavé komplikace, ale při rychlém ošetření je riziko přenosu jakýchkoliv chorob minimální.

Určitý problém však představuje přirozená konzumace myší, které mohou být nakaženy leptospirou nebezpečnou pro psy. Proto by se psi neměli dostat do kontaktu s toulavými kočkami.

Proč lidem kočky v okolí bydlišť vadí?
Je to především proto, že kočky své exkrementy s oblibou zahrabávají do pískovišť a záhonů a při mrouskání mohou být velmi hlučné. Někteří „krmiči“ (tzn. „dobré duše“, zpravidla v důchodovém věku, které toulavé kočky krmí) neudržují na místě, kde kočky krmí, pořádek, zanechávají na místě plastové a papírové misky, zbytky jídel a další odpadky, a vytvářejí tak smetiště, které láká potkany (viz Vršovice u Bohemky).

Jak vhodně o venkovní kočky pečovat?
Rozhodnete-li se starat o kočky na ulici, jednoznačně je nejdůležitější nechat kočky kastrovat. Pouhé krmení nestačí, samo o sobě není pro kočky výraznou pomocí.

Jsou-li kočky vykastrované a umístěné zpět do původní lokality, je potřeba jim zajistit bezpečný teplý úkryt na zimu, každoročně je nechat naočkovat minimálně proti vzteklině, je-li to ve Vašich silách, pak je pravidelně zbavovat parazitů (ušního svrabu, klíšťat, blech). Takoví parazité jsou mnohdy pro kočky natolik nepříjemné, že je mohou ohrozit i na životě.

Dále je třeba kočky sledovat a udržovat jejich stav v rozumném počtu – dlouhodobě není finančně únosné krmit např. 50 koček, pro část z nich nutné zajistit domov jinde. Jinak je krmení i vhodných míst k odpočinku nedostatek, mezi kočkami se mohou šířit choroby, takže laici se pak takových zvířat štítí a bojí, což není ideální stav. Hprozí především rozšíření herpesvirů (kočičí rýmy), kterých se kočky už mnohdy nezbaví a přenáší je dál i na domácí kočky. Pro člověka rýma nebezpečná není a není možné jí od koček chytit, ale může být osudná pro koťata. Nebezpečnou chorobou je také FIP (infekční peritonitida), která je pro kočky smrtelná. Dále se jedná o kočičí leukózu a spoustu dalších chorob (plíseň).

Pokud je však místo, kde se kočky zdržují, udržováno v čistotě, a kočky jsou v dobrém zdravotním i výživovém stavu, zpravidla nikomu nevadí. A zvířata mají úkryt, odpovídající krmení, vodu a jsou pravidelně ošetřovány – není tedy důvod, aby na místě svobodně nedožily.

Jak pomáháme my
Pokud se zodpovědný „krmič“ rozhodne situaci řešit a požádá nás o pomoc, je nutné provést následné kroky:

1. Na místo se zajedeme nejdříve podívat, seznámíme se s „krmičem“ a místem, zjistíme počet koček a jejich stav. Bohužel často také zjistíme, že po kastraci zpravidla nebude možné kočky do původní lokality vrátit (jedná se zejména o areály firem, nemocnic apod.), lidé se na nás často obracejí ve chvíli, kdy zjistí, že je chce v dané lokalitě někdo nechat utratit či vyhnat, případně když „krmič“ zjistí, že už nemá finanční ani časové kapacity, aby se zvířatům nadále věnoval.
2. Po zjištění celkového stavu pak prvně odchytáváme březí a nemocné kočky a koťáta. Kocouři (časti velmi zbědovaní, s viditelnými následky vzájemných bitev) a dospělé „zdravé“ kočky. Kočky před odchytem není možné krmit. Odchycené kočky musí projít karanténou, veškerou veterinární péčí, a pokud to lokalita dovoluje, je možné je po ošetření vypustit zpět. Pokud to možné není, sháníme pro ně nové místo, často velmi obtížně. Pro plaché kočky nelze hledat umístění v domácnostech, takové kočky se umisťují k rodinným domkům či hospodářským usedlostem, kde však majitel musí vytvořit pro zvířata velmi dobré podmínky pro další život.

Kočka si zpravidla v kleci velmi rychle zvykne, dostává pravidelné dávky krmení, vody, v kleci má svůj pelíšek a vlastní toaletu. Díky tomu můžeme snadno sledovat stolici a plachým kočkám denně podávat léky. Kočky trpí v kleci první dva dny, poté už neutečou ani tehdy, zůstane-li klec otevřená, protože se v ní cítí. Po mnohaletých „útulkových“ zkušenostech , že pobyt kočky v kleci zvířata do budoucna nepoznamená. Po vypuštění „na svobodu“ si kočka zvykne na volné prostory během jednoho dne.

Klece musejí být prostorné, dobře omyvatelné a větratelné. To vše samozřejmě dodržujeme. Používáme klece 108 cm na délku (klece na transport velkých psů). Dočasný pobyt v kleci poznamená kočku méně než život na ulici.

Vypadá to jednoduše – tak v čem je problém?

1. Kočky v odchytových lokalitách jsou často ve velmi vážném zdravotním i výživovém stavu. Husté zimní kožichy a tlustá bříška skrývají mnoho problémů (blechy, škrkavky, tasemnice).
2. V 90 % případů nemohou být kočky vypuštěny zpět do původní lokality, vhodné nové lokality se hledají jen obtížně.
3. Odchyty může provádět jen odborně způsobilá osoba, ta je v našem sdružení pouze jedna, samozřejmě plně vytížená.
4. Nemáme dostatek míst, kde bychom tyto kočky po kastraci a očkování dočasně izolovali a doléčili je.
5. Lokalit, kde žijí opuštěná zvířata, je jen v Praze mnoho. Dle tisku je v hlavním městě cca 140 000 opuštěných koček.

Je proto třeba nechat kočky ve všech lokalitách vykastrovat, a tam, kde nejsou životní podmínky pro kočky vhodné, kočky odvézt a zajistit jim nové domovy. Kočky je nutno zbavit plošně chorob a parazitů a zabránit dalšímu růstu populace toulavých koček – apelovat na majitele koček, aby svá zvířata nechali kastrovat, na sídlištích a ve městě je nevypouštěli na ulici.

Mnohdy takové lokality založí i zvířata, která se majiteli ztratila.

Nemocné kočičky z odchytů neutrácíme, snažíme se je vyléčit a najít pro ně vhodné umístění.

Co potřebujeme pro realizaci odchytů?

1. Více odchytových pomůcek – zatím vlastníme pouze jeden sklopec, podběrák, vrhací sítě a narkotizační tablety (které lze použít jen ve výjimečných případech).
2. Místa, kde je možné odchycené kočky izolovat i provizorně, klece máme k dispozici.
3. Dobrovolníky, kteří budou kočky po kastraci a ošetření chodit krmit, dočasně či trvale.
4. Dobrovolníky, kteří pomohou při odchytu.
5. Finanční prostředky na kastrace a léčbu těchto koček.
6. Vhodné lokality (rodinné domky, hospodářská stavení), kde by měly kočky vhodné podmínky pro dožití.

Lokality odchytů
Na odchyty kočiček jezdíme pravidelně, většinou po celé Praze a i do dalších měst. V Praze je nejhorší situace na Praze 4, kde evidujeme 4 lokality odchytu. Dvě z nich jsou již vyřešené, ve dvou z nich ještě nemáme všechny kočičky chycené. Dále jsme se věnovali několika skupinkám toulavých koček na Praze 1, což jsme až na jednu lokalitu stihli vyřešit v rámci grantu získaného od Prahy 1. Dále se soustředíme na Prahu 10, kde se nám kromě  jedné lokality odchytat několik koček i ze dvou dalších míst. Mimo Prahu pak odchytáváme kočičky v Českých Budějovicích.

Bohužel se naše společnost dělí na dva tábory – na ty, kteří kočky chrání a na ty, kteří jim ubližují. Tyto dvě skupiny se nemohou dohodnout, mezi nimi pak stojí kočky. Je třeba si uvědomit, že netrpí jen kočky na ulicích, ale i jejich koťata a koťata jejich koťat. Toulavé kočky, a to nejen v Praze, jsou velkým problémem, neměli bychom nad tím zavírat oči.

Denisa Zárybnická, Toulavé Tlapky

Další obrázky týkající se tématu naleznete ve fotoalbu