ČTYŘICET KOČEK A KOCOURŮ Z MÁJE
Do fronty kočičích adeptů do tlapkovských depozit se tentokrát postavilo čtyřicet kočiček, kterým budeme zajišťovat nový domov. Celá situace je velmi smutná, protože vznikla díky zlým lidem, kteří si myslí, že středem vesmíru jsou pouze oni. Čtyřicet koček žije u milujících páníčků, manželů Chmelíkových, v Českých Budějovicích na sídlišti Máj. Jsou naprosto spokojené, žijí ve výborných podmínkách, které by jim mohla závidět kdejaká pouliční kočka. Chmelíkovi se kočiček postupně ujali, některé březí kočičky u nich porodily koťátka a ta již zůstala v domácnosti u Chmelíků, protože majitelé nebyli toho názoru, že by se koťata měla rozdávat cizím lidem. Své odchovy si chtěli ponechat, a tak některé kočky měly koťátka záměrně. Všechny kočičky zůstávaly u Chmelíků, dále se nepředávaly. Chmelíkovi byli finančně zajištěni natolik, že se o kočky mohli dostatečně postarat, velký byt přizpůsobili kočkám, kočky byly ve výborném zdravotním stavu, kocourci kastrovaní, krmení kvalitní. Chmelíkovi jsou bezdětní, a tak jsou pro ně kočičky rodinou. Žijí spolu v bytě 30 let, některé kočky jsou mladší, jiné již v požehnaném věku 10–18 let, mnoho nalezenců má za sebou pohnutý osud. Nikdy se nevyskytl žádný problém, dokud se jedna z obyvatelek domu nerozhodla Chmelíkovým uškodit. Manželé Chmelíkovi bydlí v prvním patře, paní, která nenávidí jejich kočky, až v posledním šestém. Bohužel je tato paní členkou domovního výboru a začala si stěžovat, že kvůli zápachu koček nemůže vejít do koupelny, musí neustále vyměňovat ručníky a po domě chodit s rouškou. Nejsmutnější na tom je, že tato osoba byla mojí vychovatelkou na internátu, kde jsem čtyři roky po dobu studia bydlela a kde celé patro obývaly moje spolužačky, taktéž studentky střední veterinární školy. Paní vychovatelka mě také na tuto situaci upozornila, neboť věděla o mé lásce ke kočkám. Nebýt mého rychlého zásahu, nevím, co by se s Chmelíkovými a jejich kočkami vůbec stalo. Paní nařídila manželům Chmelíkovým, aby do dvou měsíců „zredukovali“ počet koček na dva kusy, jinak jim zruší nájemní smlouvu a okamžitě je vystěhují. Byla naprosto nekompromisní, nedbala vysokého věku koček, výborné péče, ani toho, že kočky jsou jediná Chmelíkovic radost. Ošklivým způsobem Chmelíkovy pomlouvala a v zápisech členské domovní schůze uváděla lži. Chmelíkovi nevěděli, co si počít. Kočiček se vzdát nechtějí, odstěhovat se nemají kam a v jejich věku již není financemi situace taková, aby si mohli dovolit jiný byt…
Takže jsem se vydala Chmelíkovy navštívit. Shledala jsem, že je jejich byt v naprosté čistotě, bez zápachu, kočičky mají normální čisté záchodky s dobrým stelivem, na chodbě není nic cítit, celý den mají Chmelíkovi otevřený balkon, takže neustále větrají, kočky jsou čistotné, vykrmené, s krásnou srstí a rozhodně nijak netrpí. Zápach skutečně nikoho neomezuje, kromě zmíněné nepřející paní. Velmi mě rozhořčilo, jak může být někdo tak sobecký a připravit o domov tak spokojená zvířata. Také jsme si nevěděli rady, ale páky zlé paní jsou větší než naše, takže jsme učinili rozhodnutní, že kočičky naočkujeme a poté přesuneme část z nich do depozit, kde budou po kastraci hledat nový domov. Rozhodli jsme se pro mladá zvířata, stará musí v bytě zůstat za každou cenu. Napsala jsem vyjádření a žádost o prodloužení šibeničního termínu a předala jsem ho domovní schůzi. Mé žádosti bylo vyhověno s posunem termínu a ponechání vyššího počtu 4 kočky:-( To je tedy výhra:-( Těch starých je totiž mnohem více… Samozřejmě Chmelíkovi se chtějí bránit i soudně, k tomu však prvně musíme stav koček skutečně snížit, protože nechceme, aby Chmelíkovým hrozilo vystěhování. Kočičky musíme odebírat postupně, protože místa a financí pro ně je vážně málo a mimo ně máme na seznamu dalších 200 koček, které potřebují pomoc. Když jsem s paní, která usiluje a redukci Chmelíkovic koček, jednala, snažila jsem se jí vysvětlit, že staré kočky nemají v adopci šanci, že si je nemůžeme vzít do depozit, kde patrně zemřou stresem, že v bytě to skutečně nepáchne, že za dva měsíce se tolik koček nedá umístit ani přes sdružení, natož soukromými osobami přes inzerci, že ty kočky jsou u Chmelíkových zvyklé, a přece jim nemůžeme vzít domov jen proto, že někomu vadí… Na to mi bylo řečeno, že v domě se nedá pro zápach žít, že Chmelíkovi neustále rozšiřují chov, že kočky páchnou samy o sobě, že je to týrání mít jich tolik, že kočky patří ven. A to ani v bytě Chmelíkových nikdy nebyla… Kočky prostě musí pryč a je jí jedno, zda pro ně máme místo a finance, to ať si zařídí Chmelíkovi, ona rozhodně nepřispěje, žádnou kočku si nevezme a bude trvat na tom, aby kočky dali pryč. Přála jsem si, aby tato hodná žena v životě spadla na takové dno, že by pro ni byla kočka jediným společníkem v samotě… Její chování by bylo možné vysvětlit její neuspokojivou rodinnou a osobní situací, ale není fér rozepisovat se o problémech druhých… Celou záležitost jsem ukončila slovy: „Je mi upřímě jedno, jak vám je a co chcete vy, já budu dělat všechno jen pro dobro koček, na ničí pohodě mi nezáleží.“ Paní si totiž myslela, že mě přesvědčí ve svůj prospěch. Informovala jsem ji sice o přebraných i očkovaných kočkách, ale tím veškerá naše komunikace končí. Sama nevím, co dál, zdali existuje možnost, že by si Chmelíkovi mohli nechat více koček. Zatím jsme přebrali devět koček a zbytek byl naočkován. Dvě kočičky jsou již po kastraci, kocourek Spunk již v nabídce.
Opět moje prosba o pomoc – pokud by se našel zájemce, který by se chtěl v této věci angažovat a Chmelíkovým pomoci (včetně např. právní pomoci), ráda předám kontakt. Osobně nemohu udělat víc, než si část kočiček vzít. Proto prosím, pokud si víte rady, poraďte. Ani Chmelíkovi pořádně netuší, jak jednat a kdo je v právu, případně jakou stížnost na oplátku podat na tu paní.
Pomůže i adopce některé z kočiček, které jsme přebrali – jedná se o čistě bytová zvířata zvyklá na kolektiv, budou očkovaná a kastrovaná. Bohužel většina z nich je k cizím lidem plachá, proto jsou kočičky vhodné do klidnějšího prostředí nejlépe po dvou, jak jsou na sebe navyklé. Kočičky jsou čistotné. Počítáme s převzetím cca 30 koček. Informace o kočkách budeme aktualizovat pod tímto článkem.
4. 7. 2009
Kočička Majdarána a Spunk našli společný domov.
Denisa Zárybnická, Toulavé Tlapky
Další fotografie k tomuto článku naleznete ve fotogalerii.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, zajímalo by mně, jestli TT dál řeší s Chmelíkovými vzniklou situaci.Mohli bychom jim pomoci s umísťováním koček inzercí například na stránkách Amiry a podobně.
Děkuji
zrušení členství
(Dana K, 25. 6. 2009 16:49)Bohužel pokud mají Chmelíkovi byt družstevní, může jim družstvo na členské schůzi a někdy i jen představenstvo družstva ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU.Stane se tak pokud nedodržují stanovi, neb domovní řád, což se dá vykládat jakkoliv. Obtěžují například tím pachem.Oni je nemohou vystěhovat, ale mohou jim po zrušení členstvíprodat byt.Je nutné se dohodnout s představenstvem družstva,vzít je na prohlídku bytu. Prostě je přesvědčit, že mají vše v pořádku a že ta osoba si může vymyslet na ostatní v domě také cokoliv.V každém případě naní možné, aby i při naustálém uklízení u nich nabylo nic cítit. Někdo zkrátka nemá rozum a pak to odnášejí zvířata.
Re: Chmelikovi 2
(wewe, 25. 6. 2009 12:25)Ať jsou na tom Chmelíkovi dobře nebo špatně, zdravotně či finančně, zvířata jsou dlouhodobý závazek. Nikdo nemůže tušit, co se s ním stane za pár let, nebo třeba už zítra. Pokud chtějí držet takové množství koček, měli by mít tohle rozmyšlené. Stačí, aby byl jeden z nich nezaměstnaný - budou mít dostatek příjmů, aby tolik koček dokázali kvalitně uživit, zajistit očkovaní atd.?
Re: Chmelíkovi
(wewe, 25. 6. 2009 12:16)
Pokud se jedná o družstevní byt, každé družstvo má své stanovy, kde jsou uvedeny podmínky členství v družstvu. Jen tak je někdo vystěhovat nemůže, stejně tak jako jim nikdo jen tak nemůže odebrat kočky (ale to platí i v případě, že by bydleli v nájemním bytě). Tohle všechno může jedině soud - teoreticky je družstvo může žalovat. Otázkou je, jestli má smysl se soudit (v tomto směru je opravdu nutná konzultace s právníkem). Soud také nějaký čas trvá (klidně dva roky a víc, bude-li to složitý případ), za tu dobu se samozřejmě může situace s kočkami vyřešit (část se jich udat apod.). Ale záleží hodně na Chmelíkových, na domě, kde bydlí (je "veřejné mínění" na jejich straně? nebo naopak na straně "žaloby"? - to je důležité, protože špatné sousedské vztahy mohou udělat ze života peklo).
Deniso, opravdu je "donuť", ať si o situaci promluví s právníkem, třeba v rámci občanské poradny, je to zdarma. Pokud to budou chtít řešit, půjde to.
Chmelíkovi...
(Tlapky, 25. 6. 2009 11:12)Nejedná se o byt, který by jim pronajímal pronajímatel. V podnájmu nejsou, nevím jak to tam přesně je, ale oni jsou členy družstva a paní jim hrozila zrušením členství, ale to jak jsem se dnes informovala nejde, protože na tom mají také podíl a nemůžou být jen tak vyhozeni, že se někomu znelíbí. Takže právně se nyní určitě bránit mohou. Důchodci to nejsou, do důchodu ještě pár let mají, i když nejsou nejmladší. Proto nemusí zatím řešit, co by s kočkami bylo, kdyby... Byli připraveni, že až by neměli finanční možnosti se o ně starat, tak by postupně začali kočky nabízet, ale v průběhu let a ne týdnů. Na důchod se plánují přestěhovat do vlastního domečku v Krumlově, který patří jen jim, ale to nyní udělat nemohou, protože mají v Budějovicích práci, pokud by byla možnost tam jít nyní, tak tam jdou, ale nyní to prostě nejde.
To verushka
(wew, 25. 6. 2009 10:37)No právě... Já jejich situaci chápu, proto jsem také v prvním příspěvku uvedla, že v tomto konkrétním případě nemá smysl zjišťovat, kdo za Chmelíkovic situaci může, ale že jde o ty kočky. Ale nedá mi to, abych neudělala malou "osvětu". Viz článek "Hromadit kočky se nevyplácí". Životní podmínky zvířat jsou sice v případě Chmelíkových odlišné (lepší), ale výsledek je úplně stejný... Kočky (část) skončí v útulku.
To Wewe
(verushka, 25. 6. 2009 9:12)Uznávám máte pravdu, ale nedokážu si představit, že mě by někdo měl vzít moje kočeny... :-(
To Verushka
(wewe, 25. 6. 2009 7:38)
Můj přispěvek měl zdůraznit právě ten podíl viny Chmelíkových. Ano, v článku je uvedeno, že kočky byly v pořádku, dobře krmeny, zdravé, budiž za to Chmelíkovi pochváleni, je vidět, že je skutečně měli rádi. Právě proto mě překvapuje, že to nedomysleli do důsledků... Zaprvé, pořídit si tolik koček do nájemního bytu, tzn. bytu, který nepatří jim, ale pronajímateli, je velmi riskantní. To, že se pronajímateli nebude něco takového líbit, lze očekávat, ať už jsou důvody jakékoliv, ať už se jedná o pravdu či výmysly. Pokud by Chmelíkovi měli vlastní domek či byt, byla by jejich situace jednodušší a měli by víc možností, jak se bránit. Nájemní byt a 40 koček, to byla první velká chyba.
Zadruhé, z článku vyplývá, že Chmelíkovi jsou již starší, možná důchodci. Může přijít (a s rostoucím věkem je to stále více pravděpodobné) nemoc, bezmocnost, dlouhodobý pobyt v nemocnici, domov důchodců - co bude s kočkami pak? Měli Chmelíkovi pro tento případ nějakou "pojistku"? Někoho, kdo by se v případě potřeby koček ujal? Z článku vyplývá, že je situace s onou pomlouvačnou paní dost překvapila, čili usuzuji, že neměli nikoho, komu by kočky svěřili. Kočky by tedy pravděpodobně časem stejně skončily v útulku (útulcích) a výsledek je úplně stejný, byť příčina jiná.
A tohle se týká bohužel i případů, které uvádíte Vy. Je chvályhodné, že se lidé ujímají nalezenců, dávají je dohromady a pak si je nechávají (částečně je to logické, pokud si nějaké zvíře "vypiplám", nechci se ho vzdát), starají se o ně, to v žádném případě nepopírám. Ale každý by měl zvážit své možnosti a to, že není nesmrtelný a nezranitelný, protože dočasný či trvalý nový domov se najde snáze pro 3 kočky než pro 40... A o tom byl celý můj příspěvek.
...
(verushka, 24. 6. 2009 19:36)
Ach jo...chudáčci kočičky a lidičkové jsou taky v pěkně svízelné situaci...:-( nedovedu si představit jak se asi cítí. mě by bylo hooooodně mizerně. nechápu moc komentář a tedy hlavně nadpis předešlého komentáře. je sice pravda, že mají chmelíkovi na tom podíl viny, ale pokud opravdu v bytě nic nesmrdí a na chodbě taktéž tak v tom případě je to odporná lež babizny...:-( taky máme paní, která bydlí kousek od nás...sbírá kočulky, kterým se venku nevede a už jich má taky kolem 25 + 3 pejsky (2 nalezence). paní má zdravotní problémy, ale jeinak můj veterinář říkal, že takovou majitelku ještě neviděl...kočule vlastní pokojíček kvalitní krmivo v bytě není poznat, že jsou kočeny...a zlí jazykové v jejím paneláku taky povídali lži...lidi jsou hodně zlí a nepřejícní:-( a ještě jednu takovu paní znám ta má 20 kočulí (nalezenci) a 9 psů (většinou chovných výstavních) a taky člověk nepozná nic. ta, ale bydlí v RD, ale kočky jsou bez přístupu ven. my sami máme 9 kočulí a psa...a když tu někdo příjde a neví, že jich tu je tolik tak to nepozná :-D.
myslím si, že lidé, kteří nerozumí zvířátkům a nemají rádi lidi, kteří se snaží ubližovat by měli bydlet an jiném koci světa...
držíme packy a budeme se snažit nějak podpořit vaši snahu :-)
Chmelíkovi, vy jste si to zavařili...
(wewe, 24. 6. 2009 16:36)
Smutný příběh. Ale nelze nevidět, že svůj podíl viny nesou i Chmelíkovi. Bez ohledu na velikost jejich bytu, schopnost kočky hmotně zabezpečit atd., je to velké riziko. Teď "dojeli" na to, že se jejich kočky znelíbily místní babizně, která má své problémy a řeší je buzerací druhých, ale i kdyby žili ve vlastním domě (a nemohli nikoho ničím skutečně či domněle ohrožovat), stejně je třeba počítat s tím, že přijde nemoc, nezaměstnanost, prostě cokoliv, co mi znemožní se o kočky starat... Těch případů, kdy dědici po smrti svých příbuzných projevili zájem o hmotné dědictví, ale nikoliv o pozůstalá zvířata, je mraky... A kočky by stejně tak jako tak skončily v útulcích.
V tuto chvíli je pozdě meditovat nad tím, kdo nese větší vinu, jestli Chmelíkovi, kteří si do nájemního (!) bytu pořídí 40 koček, nebo ona ježibaba, která se ve volném čase baví buzerací, v tuto chvíli jde samozřejmě o ta zvířata. Ale na začátku učinili chybu Chmelíkovi, a teď za to trpí, bohužel s nimi i ty kočky.
Chmelíkovi
(Veronika T., 27. 7. 2009 12:36)