Ani letošní rok se neobejde bez řešení kočičího problému ve velkém. Když nás kontaktovala policie města Stochov, že potřebují pomoci s problémem, bylo mi jasné, že to bude asi vážná věc. A zkuste hádat, o co se jedná…

Tak tu máme zase Vánoce, kdy se obvykle naši svěřenci těší ze spousty dárečků a dobrůtek, někteří našli před Vánoci nový domov, a tak doufáme, že jsou spokojené. A my se těšíme alespoň na chvilku klidu v každodenní nepřetržité práci okolo pejsků a kočiček. Ale aby toho nebylo náhodou málo, dozvěděli jsme se právě dnes o další kauze týrání kočiček, což jsme museli ihned řešit, bez ohledu ná vánoční svátky.

Tak tu máme zase dva zoufalce s ošklivým osudem naráz. Čekal je život s krutým koncem, nejen smrtí, ale i bolestí a beznadějí, kdybychom jim nemohli poskytnout pomoc.

Většina nalezenců, týraných, nechtěných a vyhozených koček, které se množí ve venkovních lokalitách, jsou obyčejné kočky domácí. Těch je všude dost a jsou de facto volně k dispozici. Jen málokdy se stane, že se do útulku nebo depozita dostane nějaká ta „lepší“ kočka –  čistokrevná s průkazem původu i bez. Většinou v případě, že jí umřel majitel nebo se někomu ztratila.

Záchrana kočičky, která spadla do pětimetrové díry aneb Denisa, Katka a Markéta v akci.

Henley, Kuňka, Mínilla – tři rytíři ze Zbraslavi, kteří ještě ani neměli možnost pořádně otevřít oči a už se ocitli na bitevním poli, kde se museli poprat s životem.

Jako každým rokem, i letos se k nám dostává stále více koček a koťat. Proto opět voláme SOS a apelujeme na všechny – KASTRUJTE KOČKY!

Třebíč je takové prokleté město. Již nedávno odsud jedna ochranářská organizace vysovobodila týrané pejsky z množírny, kterých jsme se poté ujali. Nyní jsou na řadě kočičky.

Do fronty kočičích adeptů do tlapkovských depozit se tentokrát postavilo čtyřicet kočiček, kterým budeme zajišťovat nový domov. Celá situace je velmi smutná, protože vznikla díky zlým lidem, kteří si myslí, že středem vesmíru jsou pouze oni.

Když se tak dívám na ty naše „potvory“, které mají zrovna siestu a odpočívají v naší posteli, tlustá břicha vyvalená, bezstarostný spánek a jistota, že až otevřou očka, bude oběd, někdy si říkám, že nevědí, co v nás mají:-) Bohužel jsou i kočičky, které takové štěstí nemají, živoří v podmínkách horších než nejhorší trestanci, bez jistoty následujícího dne. V zimě a sami, takto končí kdysi milovaní domácí mazlíčci a jejich potomci. A kdo jim přijde pomoci?